Sociální oblast

V polovině srpna letošního roku bylo zahájeno policejní vyšetřování ve věci ztracených předmětů ze sbírek Britského muzea, které se objevily v nabídce několika aukčních portálů. Jednalo se o přibližně 2 tisíc artefaktů z období od patnáctého století před naším letopočtem do devatenáctého století, které v posledních letech nebyly vystavovány, zejména drobné šperky z drahých kovů nebo polodrahokamů. Muzeum již krátce po zahájení vyšetřování propustilo kurátora, který byl zodpovědný za zcizení a prodej těchto objektů a nezákonné činnosti se věnoval již několik. Muzeum má aktuálně zájem na tom, aby byla co největší část předmětů nalezena a navrácena do depozitářů.

Mezinárodně medializovaný incident ovšem otevřel diskuze o vedení a budoucnosti Britského muzea. Jak se zjistilo, muzeum bylo na mizení předmětů upozorněno již v roce 2021, kdy italský obchodník se starožitnostmi objevil jeden z předmětů na portálu eBay. I toto zjištění bylo jedním z důvodů, proč na konci srpna oznámil odstoupení dlouholetý ředitel muzea Hartwig Fischer (který ztrátu předmětů nejdřív omlouval chybami předchozích kurátorů v dokumentaci a inventarizaci) a plánovanou rezignaci oznámil i jeho náměstek. Předpokládá se, že následovat budou zásadní změny v celkovém provozu instituce, jelikož kontrola odhalila například netransparentnost procesu vyřazování sbírkových předmětů. V Británii se zároveň otevřelo téma podfinancování a celkově nevyhovujícího nastavení financování kulturního sektoru, které vede k nedostatečné kontrole provozních procesů, podstavu zaměstnanců a podprůměrným platům, kvůli kterým se pak pracovníci mohou uchylovat k podobným aktivitám.

Dalším tématem, které situace vrátila do popředí, jsou sbírkové předměty, o kterých repatriaci usilují země původu. Britské muzeum se doteď k snahám zemí o návrat vzácných artefaktů stavělo odmítavě a v řadě případů se jedná o desetiletí dlouhé vleklé spory. Jedním z argumentů, proč by například Parthenonské mramory nebo Rosettská deska měly zůstat v péči britských muzejníků, byla jejich ochrana - řada těchto objektů pochází ze zemí, které se vyznačují nestabilní politickou situací nebo nejsou schopny investovat stejné finanční prostředky do jejich uchovávání. Nyní ale ze strany Řecka, Nigérie nebo Číny zaznívají hlasy, že tento argument ve světle krádeží již není relevantní. Čína například požaduje bezodkladné vrácení veškerých sbírek pocházejících z jejího území v dnešních hranicích, co považuje za "zkoušku a ověření britské upřímnosti při odstraňování koloniální skvrny a napravování jejích historických hříchů." O předměty ze svého území se nehlásí jen zahraničí - požadavek vznesl i Wales.

Jak uvádí kulturní portály, nad Britským muzeem zapadá slunce (v parafrázi označení někdejšího Britského koloniálního impéria jako říše, nad kterou nezapadá slunce) a je nezbytné, aby byly přijaty zásadní systémové změny, aby se stalo institucí 21. století.

Více informací v článku na M+H nebo Hyperallergic.

Zdroj: museumsandheritage.com; hyperallergic.com