Úvodní stránka / Aktuality / Sociální oblast / Knihy vázané v lidské kůži: ne/vystavovat?
Muzeum v britském Suffolku vystavilo knihu s vazbou z lidské kůže, podobným exemplářem disponuje i harvardská univerzita, která však vzhledem k etickým otázkám exponát nevystavuje ani nepůjčuje.
Kniha, která u pracovníků britského Moyse's Hall Musea vzbudila opožděnou pozornost, patří do muzejních sbírek už desítky let. Instituci ji darovala rodina s úzkou vazbou na chirurga, který provedl pitvu usvědčeného vraha z počátku 19. století Williama Cordera, jehož kůže posloužila jako knižní vazba. Nedávno objevili pracovníci muzea v kancelářích druhou takovou knihu, nyní vystavují obě.
Knihu vázanou v lidské kůži měla donedávna ve svém knihovním fondu i Harvardova univerzita. Tam se dostala roku 1934, kdy ji své alma mater věnoval diplomat John B. Stetson mladší. Jednalo se o svazek francouzského spisovatele Arsènea Houssayeho Des destinées de l'âme (O osudech duše), který vyšel v roce 1880 a netradiční vazbou ji opatřil během svých studií medicíny francouzský lékař a bibliofil Ludovic Bouland, jenž filozofický traktát dostal přímo od autora. Kůži Bouland pravděpodobně odebral bez předchozího souhlasu v nemocnici, kde pracoval, z těla zemřelé ženy. Podle všeho se mělo jednat o pacientku psychiatrické léčebny. Bouland do výtisku vložil také ručně psanou poznámku s vysvětlením, že „kniha pojednávající o lidské duši si zaslouží lidskou vazbu“. Ve svém přípisu popsal také proces, jak kůži zpracoval, aby mohla být použita ke svázání listů.
Harvardská univerzita později zřídila komisi, jejímž úkolem bylo dohledat v univerzitních sbírkách nedůstojné nakládání s lidskými ostatky, včetně prověření problematické knihy. „Na základě tohoto přezkoumání dospěla Harvardská knihovna a Výbor pro restituci sbírek Harvardského muzea k závěru, že vzhledem k eticky citlivé povaze původu a historie knihy lidské ostatky použité při vazbě Houssayeovy knihy již nepatří do sbírek Harvardské knihovny,“ sdělila loni instituce. Vazba byla z knihy odstraněna a po konzultaci s úřady ve Spojených státech a Francii se čeká, jak bude s ostatky důstojně naloženo.
S odstraňováním lidské kůže z vazby knih polemizuje odbornice na antropodermickou bibliopegii (knihovazačství do lidské kůže) Megan Rosenbloom, která upozorňuje na to, že rozhodnutí ovlivněná optikou citlivosti jednadvacátého století můžou snadno uzavřít cestu k budoucímu výzkumu historických artefaktů. Sama Rosenbloom před několika lety spoluzaložila projekt Antropodermické knihy, jehož záměrem je identifikovat knihy vázané v lidské kůži.
Zdroj: ct24.ceskatelevize.cz
Nový výzkum rekonstrukce hlasu egyptského kněze na základě jeho mumifikovaných ostatků opět otevírá diskuzi o etických hranicích zacházení s lidskými ostatky nejen v muzeích.
Metodická publikace Německého výboru ICOM se zabývá kontroverzní otázkou lidských pozůstatků ve sbírkách muzeí nebo univerzit.
