Aktuality

Německé muzejnictví bere za své četné evropské deklarace a výzvy, které byly přijaty v minulých letech a jež apelují na větší zapojování institucí kulturního dědictví do řešení aktuálních problémů spojených s ochranou klimatu a výzvou udržitelného rozvoje. Také Německý svaz muzeí chce větší angažovanost muzeí coby prostorů vzdělávání a společenské debaty. V roce 2022 by za tímto účelem měl být představen kodex udržitelnosti pro muzea, na který má v roce 2023 navázat vlastní certifikační model pro muzea a sponzory.

Důležitou roli má hrát také větší přeshraniční spolupráce a vůbec intenzivnější internacionalizace německého muzejnictví a s tím spojená propojenost s mezinárodním odborným světem. V uplynulém roce byla snaha o větší přeshraniční spolupráci spojena třeba s projektem polsko-německého muzejního dialogu, přičemž v roce 2022 by mělo dojít k prohloubení spolupráce mezi francouzskými a německými muzei. Francouzsko-německý dialog má řešit hlavně aktuální otázky, které se týkají řešení koloniálního kontextu muzejních sbírek, větší orientace muzejní činnosti na veřejnost, digitalizace a kreativního průmyslu v muzejnictví. 

Zvýšení atraktivity představuje třetí bod, na který se chce Německý svaz muzeí zaměřit v roce 2022. Tomuto tématu bude věnována také květnová výroční konference Německého, Rakouského a Švýcarského výboru Mezinárodní rady muzeí. Klíčovou otázkou bude, jak zvýšit atraktivitu muzeí a jejich schopnost oslovit širší spektrum veřejnosti. Zvýšení společenské relevance muzeí se pak nevztahuje jen na návštěvnice a návštěvníky – týká se třeba pracovního trhu, případně role muzeí v regionu a městech.      

V porovnání se strategií České asociace muzeí a galerií (AMG), která byla představena pro období 2022–2024 v listopadu roku 2021 na 13. sněmu AMG v Brně, je zde vidět stále kategoričtější rozdíl ve směřování domácího a evropského muzejnictví. Program AMG je mnohem obsáhlejší, zaměřený v první řadě na sbírkotvornou činnost a posilování role muzeí jako vědeckých pracovišť, jsa rámován snahou o „zvyšování prestiže oboru muzejnictví a vnímání role muzeí a galerií jako strážců významné části kulturního dědictví naší země“. Konečně evropské výzvy po větší angažovanosti institucí kulturního dědictví pro ochranu klimatu, udržitelný rozvoj nebo postkoloniální perspektivu nejsou zohledněny vůbec. 

Zatímco Německý svaz muzeí pracuje s představou muzea jako deliberativního prostoru, klada větší důraz na edukační činnost a obecně orientaci na publikum (a to v mezinárodní perspektivě), pro domácí scénu zůstává stále dominantní idea muzea jako sbírkotvorné instituce. Lze jen s napětím očekávat, jakým směrem se vydá muzejnictví po letní generální konferenci Mezinárodní rady muzeí v Praze, jež si klade za cíl zodpovědět právě otázky – čím je muzeum v 21. století a kudy se má jeho činnost ubírat.

Zdroj: museumsbund.de, cz-museums.cz