Rozhovor o dekolonizaci muzeí
Rozhovor s kurátorem Náprstkova muzea (Národní muzeum) Ondřejem Crhákem na téma repatriace nejen afrického umění.
Úvodní stránka / Aktuality / Parthénonské mramory i Pergamonský oltář se možná vrátí domů
Britské muzeum a němečtí političtí představitelé údajně mají zájem na vrácení významných předmětů do zemí jejich původu.
Britské muzeum podle posledních zpráv významně pokročilo v rokováních s řeckými představiteli o návratu Parthénonských mramorů do Atén. Mramory, ve Velké Británii častěji označovány jako Elginovy podle britského velvyslance v Cařihradu, z jehož iniciativy byly převezeny do Britského muzea, jsou sbírkou značné části starořecké sochařské výzdoby chrámu Parthénon na aténské Akropoli a již téměř dvě století jsou předmětem sporu dvou zemí. Obě strany nyní rokují o možnosti dlouholeté zápůjčky mramorů Muzeu Akropole výměnou za zapůjčení jiných starověkých předmětů z Atén. Řecká strana dlouhodobě možnost zápůjčky mramorů odmítala a požadovala jejich formální vrácení. I tento kompromis má ale odpůrce na britské straně - britská ministryně kultury Michelle Donelanová například vyjádřila obavu, že i další země si začnou nárokovat na nějakou formu vrácení sbírkových předmětů britských muzeí. Britské muzeum již nyní čelí kritice kvůli tomu, že na rozdíl od řady evropských a britských muzeí nemá zájem na repatriaci své sbírky Beninských bronzů a dalších artefaktů ze svých koloniálních expanzí. Britské muzeum ovšem není jedinou institucí, vlastnící část mramorové výzdoby Akropole - v lednu 2022 byla Aténám zapůjčena část vlysu v majetku italské Sicílie, řecká vláda jedná také s muzeem Louvre, které vlastní dva fragmenty.
Aktualizace (12.1.2023): Řecko podle nejnovějších zpráv dohodu s Britským muzeum opět odmítlo. Podle vyjádření řeckých zástupců není možné domluvit se na dlouhodobé zápůjčce, protože mramory právně nepatří Britskému muzeu, a muzeum nemá tedy ani právo je zapůjčovat. Trvají tedy na úplném vrácení sbírkových předmětů do správy Řecka. Více informací zde.
Ze strany některých německých vládních představitelů se zas ozývají hlasy volající po vrácení některých významných sbírkových předmětů německých muzeí, jako je Pergamonský oltář, převezen na konci 19. století z Osmanské říše do Berlína a nyní vystavěn ve vlastním Pergamonském muzeu, nebo busta staroegyptské královny Nefertiti, jeden z návštěvnicky nejatraktivnějších exponátů berlínského Neues Museum. Saraya Gomisová, berlínská státní tajemnice pro diverzitu a boj s diskriminací, se v rozhovoru pro deník Der Tagesspiegel vyjádřila, že veškeré kulturní produkty z jiných částí světa Německu nepatří a jsou zde nelegálně. Je ovšem otázné, jestli s navrácením ikonických artefaktů souhlasí i další představitelé politického a kulturního sektoru. Německo je již nyní v oblasti repatriací aktivní, v červenci 2022 například proběhlo vrácení více než 1000 předmětů včetně rozsáhlé sbírky Beninských bronzů do Nigérie. Veškeré repatriační snahy německých institucí jsou k dohledání například na webovém portálu Returning Heritage.
Více informací v článcích Deníku N a novinky.cz.
Zdroj: denikn.cz, novinky.cz, returningheritage.com
Rozhovor s kurátorem Náprstkova muzea (Národní muzeum) Ondřejem Crhákem na téma repatriace nejen afrického umění.