Příspěvky

            Konference byla ve středu 19. května 2010 zahájena nezbytnými uvítacími proslovy pořadatelů a čtenými zdravicemi. Úvodní příspěvek A. Davis z kanadského Calgary byl zaměřen především na problematiku možností výuky muzeologie. Španělští muzeologové G. Gurt a J. M. Rueda Torres představili katalánská muzea, A. B. Permilovskaya z Ruska se zaměřila na některá ze specifik moderních skanzenů. Krátké dopolední setkání tak přineslo poměrně tématicky nesladěné příspěvky a proto nepřekvapila absence větší diskuze.

            Pro rusky mluvící účastníky konference pokračovala i v odpoledních hodinách. Vystoupil mj. i J. Dolák, spolupořadatel konference, s příspěvkem o restituci muzejních sbírek. Zazněly i přednášky věnující se muzejnímu designu (M. T. Maistrovskaya) či využívání počítačů v muzeích v posledních 35 letech (L. Ya Nol´). Pro hosty ze zahraničí byla přichystána prohlídka Ermitáže. Volný čas pak mohl být věnován návštěvě některých dalších petrohradských památek a též volné výměně informací se zahraničními kolegy.

            Druhý, hlavní jednací den, rozčlenil zúčastněné muzeology do šesti tématicky odlišných skupin. Tato koncepce byla do jisté míry nešťastná – zahraniční hosté byly shromážděni do jedné ze sekcí a jednání navíc probíhala poměrně daleko od Petrohradu. Byl tedy značně ztížen kontakt s předními rusky hovořícími muzeology, kteří se aktivně zapojili do programů, umístěných na univerzitě, v petrohradských muzeích či dokonce přímo v Ermitáži.

            Zámek Pavlovsk, vzdálený zhruba 30 kilometrů od Petrohradu, hostil zahraniční muzeology v rámci jednacího bloku „Muzeologie – teoretické základy a společenské funkce“. Organizačně nepříliš zvládnutá práce vedla ke krácení příspěvků, přesto však mnohé přinesly cenné podněty. Úzce specializované oblasti muzeologické terminologie se věnovaly dva příspěvky (V. Rutar, A. Leschcenko), které tak naznačily, v kterých zemích je dnes o tuto problematiku zájem. P. Nekuža z brněnského Technického muzea představil „Českou muzeologickou školu“, další český zástupce, J. Večeřa byl do programu zařazen s příspěvkem o multimediální expozici na Památníku Mohyla míru. Několik příspěvků bylo věnováno výchově, společenské funkci muzeí (P. Georgaki, M. Baisakhi), dva byly přímo zaměřeny na výchovu školní mládeže (B. Šustar, E. M. Tsilaga). Výukou výuky muzeologie na univerzitách se ve velké šíři J. P. Lorente ze španělské Zaragozy – v jeho příspěvku nechyběly zmínky o české, ale např. i o chorvatské muzeologické škole.

            O průběhu jednání v „ruských“ sekcích lze podat pouze zběžnou zprávu, ovšem již témata a názvy prezentovaných příspěvků potvrzovaly významnost petrohradské konference. Muzeologové, věnující se historické muzeologii, se sešli přímo na Katedře historie. Kromě konkrétně zaměřených příspěvků byla věnována pozornost historii muzeí etnografických, univerzitních či archeologických. V obecné rovině se pak K. V. Surikova věnovala transformaci muzeí v kulturní instituce v průběhu 19. století. Na historii muzejních sbírek, tedy do podobné oblasti, byla zaměřena i část sympozia, „Muzejní sbírky – jejich historie a současný stav“.

            Aktuálními problémy muzeí ve 21. století se zabývala další skupina odborníků. Patnáct příspěvků této sekce obsahovalo množství teoreticky orientovaných témat, která jsou na pořadu muzeologických konferencí snad po celém světě – zmiňme pojednání o změně konceptu muzea v moderním světě (E. S. Soboleva) či úloze muzea v informační éře (A. S. Driker).

            Zastoupeni byli i muzeologové, zabývající se muzejní pedagogikou, jejíž důležitost v muzejní praxi neustále roste. Debaty se dotkly např. spolupráce muzeí s univerzitami (T. A. Leonova) či roli workshopů, zaměřených na „living contact“ (A. V. Karamanov). Připomeňme, že univerzitní muzea mají svá zastoupení i v České republice a zájem o tuto problematiku stoupá i u nás.

            Asi nejvíce teoreticky vyhraněná část konference proběhla v Muzeu Vladimira Nabokova. Mezi přednášejícími byly zastoupeny i známější ruské muzeoložky – především L. M. Shlyahtina a dále pak zástupkyně mladší generace, O. V. Bezzubova a O. S. Sapanagha. Názvy příspěvků ukazovaly různorodost, příznačnou pro oblast teoretické muzeologie – nechyběly samozřejmě prezentace věnované problematice muzeality či muzealizace obecně. Muzealita, resp. kulturní hodnota, byla zjevně stěžejním tématem. Postmoderně v muzeologii se věnovala E. V. Dymina, muzeu jako napodobení věčnosti pak A. A. Nikonova.

            Závěrečný den sympozia byl vyčleněn již jen pro rusky hovořící účastníky – anglicky mluvící měli možnost seznámit se v rámci komentované prohlídky s petrohradskými katedrálami. Vzhledem k jednotlivým tématům to byla škoda – pět sekcí opět nabízelo slibné příspěvky.

            Kromě problematiky, věnované ryze historii ruských muzeí, bylo opět ve čtrnácti příspěvcích pojednáno o muzejní pedagogice – koncepty virtuální hry v muzeu či „galerie v galerii“ jistě přinesly nové podněty. Zvláštní skupina se věnovala výzkumu v muzeích, v tomto případě však spíše v konkrétní rovině. Podobně úzce byly orientovány i poslední dvě sekce. Přesto však jejich vymezení – „Muzejní předmět jako historický pramen“ a  „Restaurování a atribuce muzejních předmětů“ – nebyla bez zajímavosti a mnohé řečené by doufejme bylo možné zobecnit.

            Mezinárodní sympozium Muzeologie v 21. století – otázky studia a výuky, která proběhla v Petrohradě ve dnech 19.-21. 5. 2010 byla co do zastoupení muzeologů určitě jednou z nejvýznamnějších akcí tohoto roku – roku, kdy muzejní obec s napětím očekává výstupy z podzimní Generální konference ICOM v Šanghaji. Akce byla představena pořadateli i v jedné z regionálních televizí, 100 TV – záznam vystoupení J. Doláka, N. S. Tretyakova a V. G. Ananieva je dostupný na internetové adrese zde. 

Je dobře, že na petrohradském sympoziu byli zastoupeni i čeští odborníci – kromě prezentace české muzeologie došlo k navázání kontaktů s dalšími světovými muzeology. Všechny přednesené příspěvky by měly být přístupné v příštím roce v podobě tištěného sborníku i v České republice.

 

Václav Rutar