Úvodní stránka / Vaše eMuzeum / Příspěvky / Konference Europeana Open Culture
Publikováno: 14. 10. 2010
Konference Europeana Open Culture
Konference Europeana Open Culture, 14.-15. 10. 2010, Amsterdam
Jakub Hauser
První den konference představila Jill Cousins aktuální stav Europeany a rychlý a masivní nárůst, jakým za poslední období stránky prošly. Na samém začátku programu zazněl také jeden z klíčových příspěvků celé konference: Liam Wyatt, aktivní zastánce volného přístupu ke kulturnímu dědictví, představil výhody, které přináší muzeím přímá spolupráce s Wikipedií. Liam Wyatt byl první „wikipedista“, jenž využil možnosti rezidence v Britském muzeu a nastartoval tak zcela nový směr prezentace muzejních sbírek, spočívající v aktivním zapojení uživatelů a tvůrců encyklopedie při zlepšování informovanosti o obsahu muzea. Na obsah internetových prezentací, vytvářený samotnými uživateli, se zaměřil i jeden ze tří tematických okruhů, z nichž si účastníci konference mohli vybrat v dalším bloku programu. Zajímavá diskuse se rozvinula v rámci okruhu věnovaném rizikům a přínosům zveřejňování digitálního obsahu. Celkové vyznění tohoto workshopu bylo, že se obecně přeceňují rizika ve smyslu možnosti zneužití obsahu paměťových institucí a nedomýšlejí se všechny výhody, které internetové prezentace muzeím a dalším veřejným institucím přinášejí.
Hlavním obsahem druhého dne programu bylo představení úspěšných projektů navázaných na Europeanu. Ještě před prezentací nejzajímavějších aplikací, jako jsou Solar Stormwatch, 1001 Stories about Denmark či BBC Wildlife Finder, seznámil Luca Martinelli účastníky konference s perspektivou Evropské komise a James Crawford představil praxi projektu Google Books jako exemplární možnosti přinášení ohromné šíře kulturního obsahu všem uživatelům internetu. Závěr zasedání byl věnovaný novince na Europeaně – virtuálním výstavám –, možnostem označení předmětů za veřejnou doménu a čím dál používanější licenci Creative Commons. Konference Europeana Open Culture přinesla pohled do aktuálních trendů v oblasti prezentace paměťových institucí. Těm možnost vystavit obsah na internetu otevírá cestu k mezinárodnímu kontextu a mnohem širšímu publiku než tradiční „off-line“ verze jejich fungování.
