Publikováno: 1. 11. 2011

Jindřich Zdík (1126 – 1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy.

Arcidiecézní muzeum Olomouc, 24. 9. 2009 – 3. 1. 2010. Olomouc prožila v první polovině dvanáctého století období velkého vzmachu. Stala ohniskem rozkvětu rafinované románské kultury, jejíž pozůstatky zde nacházíme dodnes. Výstava v Arcidiecézním muzeu, která nese název po klíčové osobnosti biskupa Jindřicha Zdíka, představuje nejrůznější příklady nebývalého uměleckého, intelektuálního i duchovního klimatu románské Olomouce v autentickém prostředí kapitulního komplexu na Přemyslovském návrší.

Velmi kvalitní výstava koncentruje na malé ploše ukázky vrcholné církevní kultury, které jsou vhodně doplněny přiměřenými vysvětlujícími texty a v případě iluminovaných rukopisů i multimediální prezentací. Hlavní okruhy vystavovaných exponátů tvoří fragmenty architektonické výzdoby biskupova paláce, rukopisy a doklady každodenní kultury. Bohatě zdobené hlavice sloupů s rostlinnými motivy z Vlastivědného muzea jsou dány do souvislosti s iluminátorskou dílnou Hildebertovou, prezentovanou i originálem krásně vyzdobeného Kolektáře olomouckého dnes uloženého ve Stockholmu. Atmosféra románské doby je dotvářena nahrávkou gregoriánského chorálu, který byl historiky hudby rekonstruován na základě záznamu v již zmiňovaném Kolektáři. Spojovacím článkem všech těchto kulturních oblastí byl vzdělaný olomoucký biskup a šikovný diplomat Jindřich Zdík, který se stýkal dokonce se slavným Bernardem z Clairvaux. Jindřich Zdík pobýval i ve Svaté zemi, odkud si přivezl relikvie, které mu daroval jeruzalémský patriarcha. Obratná jednání s císařem Konrádem III. mu přinesla získání mincovního práva, jak lze na výstavě vidět v příkladech krásně zdobených mincí. V roce 1141 se Zdík rozhodl přenést olomoucké biskupské sídlo z předhradí ke katedrále svatého Václava. Listina dokládající rozhodnutí o přestěhování je v expozici přítomna. O tři roky později přivedl Jindřich Zdík do Čech premonstrátský řád. V druhém plánu celostranné iluminace v kolektáři však figurují benediktini spojeni zřejmě s olomouckým klášterem Hradisko. V jejich čele je snad zobrazen pražský biskup Jan. Ústřední postavou výjevu je však Řehoř I. Veliký a Jindřich Zdík zobrazený po papežově levici. Unikátní iluminace je v dolní borduře doplněna třemi postavami: identifikujeme písaře rukopisu a známou dvojici iluminátora Hildeberta a jeho pomocníka Emerwina. Jedná se o první umělce, kteří nám dovolili nahlédnout do svého soukromí a ponechali následujícím generacím kromě svých děl i svá jména. Už jenom kvůli nim stojí vážit cestu do Olomouce a zahloubat se na chvíli do intelektuálního prostředí výjimečného biskupa Jindřicha Zdíka, který v mnohém připomíná svého vzdáleného současníka, francouzského opata Sugera ze Saint Denis u Paříže.         


Autor: David Bareš Sekce: Tisk Poslat článek Sdílet článek