Sborníky a odborné texty

Mezinárodní konference Voda v kultúre a spoločnosti měla za cíl prezentovali teoretické a empirické studie, eseje a diskusní příspěvky věnované fenoménu vody v širokém kontextu kultury. Z konference je nyní dostupný online sborník příspěvků, který se soustřeďuje na širší kontext významu vody ve způsobu života lidí, přičemž v něm dominují texty o vodních mlýnech. 

V úvodní studii se Juraj Janto zabývá místem vody v tradiční lidové kultuře Česka. Všímá si způsobů jejího získávání, vody jako zdroje energie, dopravy po vodě, rybo lovu a zastoupení vody v obyčejích a lidových představách. Příspěvek Jana Botíka se věnuje životním strategiím dolnozemských Slováků v souvislosti s častými záplavami na nově osídleném území s ještě nezregulovanými toky. Zabývá se také dostupností vody, budováním studní a dalšími souvisejícími aspekty v tradičním životě Slováků na Dolní zemi. Text Daniela Domoráka sleduje fenomén vody v historii hradu Červený Kámen – její význam pro život (studna), hygienu, fortifikaci, hospodaření (rybnikářství) i estetiku. Uvažuje také nad možnostmi prezentace a interpretace vody v podmínkách hradního muzea.

Po těchto třech příspěvcích, které sledují fenomén vody v širších kontextech, následují texty, které se věnují problematice vodních mlýnů v konkrétních regionech nebo lokalitách. Studie Matúše Martináka a Adama Uhnáka představuje vývoj vodního mlýna na v Bohunicích jako technické památky a muzejní expozice (ve zprávě Tekovského muzea v Levicích). Všímá si jeho dějin, rekonstrukce, současného stavu i perspektiv dalšího využití; způsoby a změny v jeho prezentaci. Následující příspěvek Daniela Pateru mapuje mlýny na Spiši v povodí horního Hornádu. Sleduje dějiny pohornád ského mlynářství; podrobněji si všímá v současnosti nejzachovalejší mlýny a další perspektivy výzkumu a prezentace těchto technických zařízení. Text architektek Jany Gregorové a Barbory ​​Porkertové se zabývá mlýny v Malých Karpatech – projektem jejich monitoringu, identifikace a návrhem jejich obnovy a prezentace. Uvedeného regionu se týká i další příspěvek od Magdy Mariássyové, který si všímá vodní mlýny v katastru Modrá. Věnuje se v něm dějinám mlynářství na území města a historii jednotlivých mlýnů. Konečně poslední příspěvek od Josefa Večeře a Petra Nekuže se zabývá kulturními památkami ve správě Technického muzea v Brně, které využívaly vodu jako zdroj  energie. Podrobněji sleduje dějiny a současnost vodního mlýna ve Slupi a šlakhamru (hamru) v Hamrech nad Sázavou.

Sborník je ke stažení zde.

Zdroj: stm-ke.sk