Virtuální výstavy a projekty v ČR

Tóru ve fyzické podobě pergamenového svitku doplňuje ozdobný textilní pláštík chránící svitek, nástavec nebo koruna nasazené na výčnělky navíjejících tyčí, štít a ukazovátko. Přestože je ukazovátko řazeno k ozdobám, jeho hlavní funkce je praktická – slouží ke sledování řádku textu, který recituje osoba vyvolaná ke čtení z Tóry. Sledování řádku ukazovátkem pomáhá danou pasáž přečíst bez chyb a zároveň neporušuje zákaz dotýkat se svatého textu holou rukou. Běžné středoevropské ukazovátko má na předním konci dříku upevněnou drobnou plastiku lidské ruky s napřaženým ukazovákem, upozorňující na jeho využití.

Ve sbírce Židovského muzea v Praze se však nachází malá skupinka ukazovátek, která sice splňují obecnou představu o tom, jak má ukazovátko vypadat, ale v drobném detailu se od všech ostatních ukazovátek na Tóru liší. Jejich ukazovací ručka je ztvárněna v podobě levé ruky. V judaismu byla původně levorukost definována jako tělesná vada. Tato definice měla pro leváky závažný význam, protože na jejím základu nemohli být vyvoláni ke čtení z Tóry, což ve svém důsledku znamenalo velký pokles sociálního postavení jedince a v podstatě odsunutí na okraj židovského společenství. V průběhu doby, zhruba od konce 18. století, se však tento přístup uvolnil a leváci se postupně stávali plnoprávnými členy komunity. Viditelným vyjádřením jejich emancipace jsou levoruká ukazovátka na Tóru, jimž je věnována on-line výstava.

Zdroj: jewishmuseum.cz