Výstavnictví/architektura

“Když nemůže hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře.” Právě toto úsloví je dnes takříkajíc pravidlem pro muzea a galerie, která, díky převládající koronavirové krizi, musí být již nějakou dobu zavřená. Mnohé z nich se z těchto důvodů pustily do výzvy spočívající v prezentaci jejich stálých sbírek, ale i dočasných výstav, pomocí online platforem, se snahou dostat se i přes všechny nesnáze ke svým návštěvníkům.

Jak vypadá online výstava, kterou si můžeme prohlédnout, s připojením internetu, prakticky odkudkoli? Muzea dnes stojí před novými výzvami, kterým musí čelit, a to dokázat odprezentovat jejich sbírky skrze online prostředí. Rozhodla jsem se tedy obohatit se o tuto zkušenost a tímto způsobem “navštívit” Britské muzeum v Londýně a pokusila se tzv. “projít” jednu z jejich aktuálních výstav – výstavu s názvem Tantra enlightenment to revolution.

K tomu, abychom se tedy dostali k samotné výstavě, musíme přejít na webové stránky www.britishmuseum.org. Uživatelsky jsou velmi jednoduché a k současným výstavám je možné se prokliknout již z úvodní stránky, což mne, coby uživatele, mile potěšilo. Není tak zapotřebí složitého dohledávání. Vše je přehledné a jasné.

Hlavní stránka výstavy Tantra enlightenment to revolution (volným překladem Tantra: osvícením k revoluci) ve stručnosti návštěvníkům popisuje, co výstava nabízí. Můžeme se tak podívat pod pokličku Tantrické filozofie, která měla vliv na náboženské, kulturní a politické změny v Indii i mimo ni. Přináší nám informace o tom, jak Tantra byla spojena s postupnými vlnami revolučního myšlení nejen v domácím prostředí.

Tantra se soustřeďuje na sílu božské ženské energie a v minulosti inspirovala dramatický vzestup bohoslužeb ve středověké Indii a nadále ovlivňuje současné feministické myšlení a uměleckou praxi. Od svého vzniku až do současnosti Tantra po celém světě zpochybňuje společenské konvence. Výstava představuje mimořádné předměty z Indie, Pákistánu, Bangladéše, Nepálu, Tibetu, Japonska, Velké Británie a USA od sedmého století našeho letopočtu po současnost a zahrnuje mistrovská díla sochařství, malby, grafiky a rituálních předmětů.

Webová stránka výstavy nás odkazuje k dílčím informacím týkající se Tantry – na blog Britského muzea či na YouTube videa k událostem, které byly vytvořeny pro účely výstavy – doplňující informace od odborníků, diskuze, přednášky apod. K lepší ucelení tématu je na webu umístěna časová osa Tantry umožňující porozumění důležitým historickým mezníkům této filozofie.

Britské muzeum v Londýně má jednu z nejrozsáhlejších sbírek tantrické vizuální kultury a ze své sbírky nám k bližšímu probádání nabízí šest příkladů tantrických předmětů, které představují složité vztahy mezi životy jednotlivých dárců a koloniálními mocenskými strukturami, v nichž působili od založení muzea v roce 1753. Tyto předměty jsou pro nás, bohužel, k vidění jen plošně z našich obrazovek, avšak ve velmi kvalitním a detailním rozlišení s náležitými popisky.

Za zhlédnutí stojí video s názvem Curator's Corner (Kurátorův koutek), který v obecném pojetí Britského muzea seznamuje diváky s jeho kurátory. Curator´s corner pro tuto výstavu nabízí téma: Tantric practice and divine feminine power (Tantrická praxe a božská ženská síla), kdy se nám kurátorka Imma Ramos snaží stručněji popsat Tantrickou filozofii, zejména pak jedno z opakujících se témat založené na zkoumání Tantry z pohledu rostoucího zájmu uctívání bohyně a jejího vlivu na ženskou sílu.

Pro bližší porozumění výstavy si můžeme přehrát komentovanou prohlídku s již výše zmiňovanou kurátorkou Immou Ramos. Ta se nás snaží zbavit klasické stereotypizace vnímání Tantry jako požitkářského sexuálního průvodce. Provádí nás výstavou, která vykresluje Tantrickou filozofii v kontextu důležitých mezníků napříč dějinami indické kultury od 6. století až po současnost. Postupně se s kurátorkou dostáváme od základních kořenů Tantrického učení, přes vysvětlení atributů bohyně Kálí, až po současné umění feministických umělkyň Bharti Kher a Sutapy Biswas, které spojily Tantrické bohyně s těly reálných žen s cílem evokovat feministický podtext daného díla.

Webové stránky výstavy nabízí svým návštěvníkům i tzv. “Hlavní body či Zlaté hřeby” ze sbírek Britského muzea vztahující se k Tantrické filozofii. Tyto jednotlivé reprodukce si pohodlným způsobem můžeme prohlédnout a dozvědět se o nich trochu více informací.

Zainteresované publikum má možnost se také zúčastnit online doprovodných událostí k výstavě, jako jsou například diskuze nad určitými tématy, buď aktivně debatovat přes platformu Zoom, či pasivně sledovat onu událost přes YouTube kanál.

Nezapomíná se zde ani na návštěvníky se speciálními potřebami. Například pro osoby s poruchami zraku je zde ke stažení průvodce výstavou ve zvětšeném písmu.

V neposlední řadě se ti, kteří mají zájem vlastnit nějakou památku z výstavy, velmi pohodlně a snadno dostanou k nákupu suvenýrů tomu určeným. Přístupnost e-shopu již z webové stránky výstavy se jeví jako povedená marketingová strategie. Muzeum je schopno dopřát svým návštěvníkům pohodlnost nákupu, upozornit na své suvenýry a získat tak nějaký finanční obnos zpět.

Hlavním vytýkacím bodem, který je třeba zmínit a většina lidí zvyklých na klasickou formu výstavy bude asi souhlasit, je to, že online výstava nikdy nemůže nahradit zážitek, který si odnášíme z fyzické návštěvy muzea či galerie. Nejen, že výstavu vnímáme všemi smysly, ale zároveň si můžeme užívat atmosféru a genia loci daného místa, ve kterém se v tu chvíli nacházíme a o nějž v online prostředí přicházíme, o tom určitě není sporu. Nicméně, online prostor nám umožňuje, poměrně jednoduchým způsobem, dostat kousek kultury přímo do našich domovů. Britské muzeu v Londýně je dobrým příkladem toho, jak může online prezentace skvěle fungovat a i, přes určité limity, obohatit kulturním zážitkem širokou škálu návštěvníků z celého světa. Koncept online výstavy s kvalitním zpracováním, jako je právě Tantra enlightenment to revolution, dokáže i v této podobě zaujmout diváka a dostat k němu kýžené prvky zahrnuté v klasickém výstavním prostoru muzea.

Výstava je dostupná na webu: https://www.britishmuseum.org/exhibitions/tantra-enlightenment-revolution.

 Autorka článku: Jana Bitljan