Výstavnictví/architektura

Proměna muzeí v důsledku digitální revoluce byla velkým tématem již dlouho před pandemií. Ostatně pojem virtuální muzeum se poprvé objevil na vzdělávacím kompaktním disku společnosti Apple již v roce 1992. Pro současný vývoj si pak lze připomenout fenomén muzeí 4.0, která šla ruku v ruce s obecným trendem diskuse o transformaci společenských vztahů ve světě umělé inteligence a pokročilých digitálních technologií, jež byla často nazývána průmyslovou revolucí 4.0. Za příklad může sloužit také stejnojmenný německý projekt Museum 4.0, který se pod vedením Nadace pruského kulturního dědictví zaměřil na digitální strategie pro muzea budoucnosti. Ten se stal základem pro společnou inovační platformu německých kulturních institucí museum4punkt0. 

Vedle celé škály pilotních projektů se podařilo zařadit mnoha světoznámým muzeím do svých služeb také technologii virtuální reality, která umožnuje interaktivní prožitek v prostorové simulaci s možností pohybu ve 360°. Do této technologie je dlouhodobě kladena velká naděje, avšak skýtá též nemálo úskalí, od finanční náročnosti přes rychlé technologické zastarávání až po zvýšené nároky na hygienu. Na druhou stranu lze tak přidat zcela nový rozměr komunikaci s publikem, a tím rovněž získat nové možnosti pro edukační činnost a celkové zapojení návštěvníka nebo návštěvnice do prohlídky. To jistě zůstává lákavou výzvou. 

V posledních letech došlo k představení celé řady inspirativních zařazení technologie virtuální reality do muzejní praxe. Německé muzeum v Mnichově v rámci již výše zmíněné platformy museum4punkt0 spustilo VRLab s možností zažít přistání na Měsíci. V létě tohoto roku Victoria a Albert muzeum uvedlo výstavu s VR technologií Zvědavá Alice, umožňující interaktivní prožitek fenoménu Alenky v říši divů. Pařížský Louver zase představil v říjnu roku 2019 zážitkovou prohlídku s názvem Mona Lisa za sklem a Cai Guo-Qiang byl autorem umělecké inscenace Náměsíčnost v Zakázaném městě pro Palácové muzeum v Pekingu. V roce 2018 spustilo Americké přírodopisné muzeum první multiplayerový zážitek ve virtuální realitě s názvem T.rex: Kosterní družstvo, v rámci kterého bylo možné v týmu poskládat kostru slavného dinosaura. Tyto projekty jsou spojeny s mezinárodní iniciativou VIVE Arts, která se zaměřuje na implementaci nejnovějších technologií v rámci prezentace kulturního dědictví. Vedle výše zmíněných se podílela rovněž na VR prohlídce Pompejí ve Velkém paláci v Paříži nebo Berlínské zdi v Newseum ve Washingtonu.

Mezi již starší projekty patří inscenace Petersenova automobilového muzea v Los Angeles z roku 2017, kde byla použita technologie smíšené reality HoloLens. Na přelomu let 2017 a 2018 spustilo rovněž slavné londýnské Tate Modern VR zážitek pařížského malířského ateliéru. A konečně úspěšnou se stala exhibice finského Národního muzea, které v roce 2018 umožnilo s pomocí virtuální reality přenést se do minulosti vstoupením do obrazu Roberta Wilhelma Ekmana Zahájení finského sněmu Alexandrem II. Není jistě překvapením, že zvláště velký zájem vzbudila VR realita v řadách přírodovědných muzeí, kterým tato technologie umožňuje efektivněji přiblížit veřejnosti fungování flóry a fauny dneška i minulosti. V roce 2018 tak došlo ke slavnostnímu představení virtuální exhibice Podrž svět v čele s Davidem Attenboroughem v rámci anglického Přírodopisného muzea nebo k otevření Kabinetu virtuální reality francouzského Národního přírodopisného muzea. Zatím nejradikálnějším projektem se pak stala exhibice Muzea Kremerových, které od roku 2017 existuje již jen ve virtuální podobě, v rámci níž jsou představována holandská umělecká díla, čímž byla nastolena provokativní otázka možné budoucí existence muzeí pouze ve virtuální podobě.  

V českém prostředí prozatím technologie virtuální reality nebyla v rámci velkých muzeí významněji implementována – nachází se například v rámci expozice NaFilM: Národního filmového muzea. Budoucnost virtuální reality v muzejních a kulturních institucích je v současnosti stále otevřená, nicméně technologický vývoj a masové uplatňování z praktického hlediska zatím stále přívětivější technologie rozšířené reality (augmented reality) ukazují jasně nezvratný trend vývoje muzejnictví v 21. století. 

Zdroj: museumnext.com, m4p0.nvii-dev.de