Aktuality

Už před pandemií stály instituce kulturního dědictví před výzvou digitální revoluce. Ta se v první řadě týkala efektivního využívání virtuálního prostoru za účelem oslovení mnohem širšího publika, než by bylo možné tradičními formami. Nyní v důsledku pandemie se využívání internetu – on-line aplikací nebo e-learningových platforem – stalo nedílnou součástí každodenní praxe většiny kulturních institucí. Výzvou se ukázala být schopnost muzeí držet krok s novými trendy ve světě sociálních sítí. Aktivita na Facebooku či Twitteru se postupem času stala i pro menší kulturní instituce samozřejmostí. Nicméně toho bylo docíleno v době, kdy se již stále častěji ukazuje postupné zastarávání těchto platforem, resp. jejich generační ukotvení ve starší populaci. Pro generace narozené po roce 2000 již rozhodně nepředstavuje Facebook nebo Twitter klíčovou platformu virtuální existence. A právě proto se nabízí otázka, jak efektivně působit i na novějších sociálních platformách, jako jsou Instagram nebo TikTok.  

V posledních několika letech se v publicistice nejčastěji hovoří především právě o TikToku, jenž v tomto roce překonal hranici miliardy uživatelek a uživatelů, a stává se tak z hlediska marketingu jednou z nejdůležitějších komunikačních platforem. V případě kulturních institucí se stala jedním z pionýrů TikToku například Galerie Uffizi ve Florencii, jež od svého vstupu na Tiktok zdvojnásobila svou návštěvnost z řad nejmladších návštěvníků a návštěvnic. Díky charakteristickému sdílení krátkých zábavných videí se tato aplikace od čínské vývojářské firmy ByteDance stala světovým fenoménem předně pro ty, kteří již vyrůstali v plně digitalizovaném světě. Vyjma často citovaného úspěchu florentské galerie je možné zmínit Přírodopisné muzeum Carnegie, jež se rovněž jako jedno z prvních vrhlo do světa virálních videí Tiktoku za účelem zvýšení své popularity mezi mladšími ročníky. Nejisté začátky vystřídalo již na jaře tohoto roku poměrně masivní zapojení muzeí do světa TikToku, jenž v květnu hostil i první globální #MuseumMoment maratón virálních videí, kterého se zúčastnily nejslavnější muzea a galerie. Díky této akci došlo ke sdílení obsahu a činnosti institucí kulturního dědictví od galerií moderního i klasického umění po přírodopisná, historická a archeologická muzea. V té době již zaznamenávaly kulturní hashtagy, jako #FineArt, #ArtHistory a #ArtOnTikTok, více než 2 miliardy zhlédnutí měsíčně, což činilo nárůst za poslední rok o více než 3000 %. 

Vedle aplikace TikTok rezonovala muzejním světem rovněž zpráva o využití platformy OnlyFans, který umožňuje předplácet obsah prezentovaný v rámci jednotlivých profilů. Stránka se však stala kontroverzní především vzhledem k možnosti prezentovat pornografický obsah. Právě to byl ostatně důvod, proč vídeňská umělecká muzea představila „provokativní historická“ umělecká díla právě prostřednictví této aplikace. Na stránkách TikToku a Facebooku měla být totiž určitá díla, např. Willendorfská Venuše, za explicitní nahotu cenzurována. Nutno podotknout, že sama tato živě diskutovaná událost přinesla vídeňským muzeím nemalý ohlas.    

Účinný a efektivní využívání sociálních médií ve virtuálním prostoru je dnes již bezesporu nedílnou součástí efektivní prezentace každé instituce kulturního dědictví. Zde je třeba zdůraznit, že česká muzea zůstávají v mnohém stále spíše konzervativními institucemi. Pokud jde o TikTok, tak prvními českými muzei, které mají účet na této platformě, jsou Národní muzeum a Muzeum Olomouckých tvarůžků. 

Zdroj: museumnext.com, newsroom.tiktok.com, fastcompany.com