Sociální oblast

Ačkoliv nejsou k dispozici přesné statistiky o tom, kolik lidí v České republice náleží k členům LGBTQ+ komunity. Tento pojem zastřešuje skupiny lidí s neheterosexuální orientací, rozdílnou sexuální a rodovou identitou (také jako genderová identita nebo kulturní pohlaví), jakož i osoby nebinární (tj. s jinou než mužskou a ženskou) rodovou identitou a osoby intersexuální (narozené s primárními či sekundárními pohlavními znaky, které nelze s jistotou označit za mužské nebo ženské). Dnes je již zřejmé, že se jedná o nezanedbatelnou část společnosti. Proto také v posledních letech začala zahraniční muzea reflektovat potřeby a očekávání této skupiny návštěvníků, aby pro ně byla návštěva instituce příjemná a bezpečná a aby se cítili reprezentovaně v aktivitách muzea. Portál Kids in Museums přináší přehled jednoduchých tipů, jak vytvořit v muzeu přívětivé a podnětné prostředí i pro jednotlivé LGBTQ+ návštěvníky i tzv. „duhové rodiny“ s dětmi.

1. Komunikace – je vhodné, aby personál muzea používal vhodné, aktuální a neurážející pojmosloví, ideální je rodově (genderově) neutrální jazyk, a to i v tištěných materiálech nebo na webových stránkách. V současnosti v ČR není k dispozici jednotná metodika pojmů v této oblasti, základní pojmy je ale možné najít například na webových stránkách Prague Pride. V anglofonním prostředí byla připravena řada přehledných doporučení, například přehled pojmů k „duhovým rodinám“ nebo slovníček pojmů z oblasti LGBTQ+ z dílny iniciativy Stonewall. Ty lze částečně přeložit a modifikovat i pro naše prostředí. Muzejní personál by měl být v této oblasti patřičně vyškolen. V zahraničních institucích jsou zaváděny pravidla inkluzivní komunikace – např. Museum of London nabízí celé šestidílné školení pro personál v oblasti rovnosti a inkluze ve formě videí na platformě YouTube.

2. Spolupráce – u tvorby obsahu s LGBTQ+ tematikou, ale také v každodenním provozu je vhodné navázat spolupráci s místní nebo celostátní organizací sdružující lidi z této komunity. Ačkoliv u nás sdružování LGBTQ+ lidí nemá takovou tradici, jak je tomu třeba ve Velké Británii nebo USA, spolky jako Prague Pride, Trans*parent nebo Queer spolek Charlie, působící u Univerzity Karlovy, určitě ocení nabídku ke spolupráci.

3. Reinterpretace sbírek a reprezentace v projektech muzea – řada muzeí ve svých sbírkách vlastní předměty, které přímo nebo nepřímo souvisejí s tématy rodu a sexuality. I když jich nemusí být tolik, aby bylo možné vytvořit celou výstavu, i tak je lze prezentovat během komentované prohlídky nebo online výstavy. Britské Pitts River Museum například pouze přidalo k exponátům s tímto tématem doplňující popisky v rámci projektu Beyond the Binary. Galerie Tate zvolila virtuální prostor a nabízí video 5 LGBTQ+ ART STORIES, určeno dětem, které představuje pět významných britských umělců z řad této komunity. U nás je zatím možné se nejčastěji setkat s putovními panelovými výstavami, jako je projekt Loading: Love (Post Bellum).

4. Tematické akce – workshopy, přednášky nebo jiné akce na téma sexuálních a rodových menšin mají potenciál přitáhnout pozornost i návštěvníků, kterých se to přímo netýká. Ideální příležitostí k pořádání takové akce jsou Měsíc LGBTQ+ historie (každoročně v únoru připomínaný hlavně v anglosaském světě), Mezinárodní den viditelnosti transgender lidí (31. březen), konání místní akce Pride (obvykle v letních měsících, v současnosti se pravidelně koná v Praze, Brně nebo Ostravě) nebo výročí osobnosti spjaté s touto komunitou (v povědomí české veřejnosti např. Ondrej Nepela nebo Zdeněk Koubek).

Další tipy a odkazy na zajímavé projekty najdete zde.

Zdroj: kidsinmuseums.org.uk