Sociální oblast

Již závěry studie WHO z roku 2019 prokázaly, že umění má potenciál působit preventivně proti nemocem a podporovat jak duševní, tak fyzické zdraví a také může pozitivně ovlivnit zvládání a léčbu nemocí. I když bylo na několika fórech zdůrazněno, že zaměření se na prevenci nemocí a podporu zdraví je nákladově efektivnější, dle Eurostatu představovaly v roce 2018 veřejné i soukromé výdaje na preventivní péči v EU v průměru pouze 2,8 % celkových výdajů na zdravotnictví, přičemž nejvyšší podíly byly zaznamenány v Itálii (4,4 %) a ve Finsku (4 %). Kulturní intervence by mohly doplňovat tradiční psychologickou podporu. Ukázalo se,  že kulturní aktivity pomáhají jednotlivcům posílit pocit vlastní hodnoty, a tak potenciálně předcházet dalšímu zhoršování jejich stavu. Tyto modely jsou stále běžnější ve Spojeném království a severských a několika dalších zemích, ale na úrovni celé Evropské unie by bylo zapotřebí rozšířit povědomí o těchto benefitech. Na společenské úrovni by pak podpora kulturních aktivit v komunitách mohla být klíčovým příspěvkem k holistické zdravotní strategii, která by vyvažovala osamělost a izolaci, a podporovala tak zdraví pro všechny.

Cílem konference bylo reflektovat výsledky více než 300 studií a 500 projektů řešících přínos kultury pro duševní zdraví a podat konkrétní politická doporučení pro komisi Evropské unie. Základním pilířem se stalo osm konkrétních výzev a čtyři politické kroky, které mají kultuře, umění a kreativitě zajistit místo v péči o duševní zdraví:

1. Potřeba většího zaměření na podporu zdraví a prevenci nemocí

V roce 2018 bylo v Evropské unii na tuto oblast v průměru vydáno jen 2,8 % z celého rozpočtu na zdravotnictví, přestože její význam je mnohem důležitější. Propojením s uměním by bylo možné zjednodušit podporu prevence zdraví, komunikaci a občanské zapojení. 

2. Rostoucí krize duševního zdraví

Zde je zásadním úkolem společenská destigmatizace problémů s duševním zdravím, rozvoj self-care způsobů pomocí pravidelné participace na umění, ať už aktivní, nebo pasivní ,a pomoci jedincům akceptovat svá mentální onemocnění. 

3. Potřeba podporovat celkové zdraví a wellbeing u mladých lidí

Jednou z hlavních příčin úmrtí mladých a dospívajících lidí je sebevražda, proto je třeba jejich duševní zdraví zařadit jako jednu z priorit. Podle prohlášení WHO čelí mladí lidé stále více tlakům a výzvám (rodinným, akademickým, fyzickým a sociálním), které mohou mít nezdravý vliv na jejich vývoj a mohou přetrvat až do dospělosti. 

4. Probíhající změny na trhu práce, pracovních vzorcích a ekonomice

Mění se způsoby práce, socializace i nabídky. Politické proměny se projevují také v nabídkách a struktuře pracovního trhu, jehož vývoj s sebou může přinést mnoho stresových faktorů. 

5. Stárnoucí populace

Stále roste počet těch, kdo vzhledem ke svému vysokému věku potřebují dlouhodobou péči. U těch, kteří žijí sami, se zvyšuje stres, úzkosti, dochází ke kognitivnímu poklesu a také se zvyšuje riziko demence. Kulturní a sociální zapojení by mělo zlepšit kvalitu stáří a konce života.  

6. Souvislost mezi špatným zdravotním stavem a sociální nerovností

Podle WHO může být 90 % zdravotních problémů vysvětleno skrze pět faktorů, kterými jsou: kvalita zdravotní péče, finanční nejistota, špatná kvalita bydlení a prostředí, sociální vyloučení a špatná práce či  špatné pracovní podmínky. Kulturní a sociální participace mohou pomoci zvýšit povědomí o zdravotních problémech a umožnit zbavit se sociálního vyloučení. 

7. Potřeba podporovat aktivní občanství

Podporovat občany v tom, aby sami měli možnost rozhodovat, co se děje v jejich okolí a o jeho budoucnosti. Kulturní instituce by mohly poskytnout místa pro diskuzi a rozvoj těchto myšlenek. 

8. Výzvy v oblasti duševního zdraví, kterým čelí násilně vysídlení lidé

Jak podotýká WHO, lidé, kteří jsou v důsledku ozbrojených konfliktů nuceni opustit své domovy, zažívají obrovský pocit ztráty, nejistoty a dalších stresů, jež ovlivňují jejich duševní zdraví. Umělecké aktivity mohou podpořit sociální inkluzi, akceptaci a přijetí a tím i zapojení do komunitních procesů, které mohou napomoci k udržení či zlepšení duševního zdraví. 

Aby mohla být kultura skutečně strategicky zapojena, je třeba konkrétních politických kroků, jež lze rozdělit do následujících čtyř bodů:

• Vyhrazená strategická a finanční podpora, která bude počítat se zahrnutím kultury jako součásti zdravotní strategie Evropské unie a stejně tak se stane jedním z pilířů budoucí strategie pro duševní zdraví, což bude zahrnovat také investice do prevence a propagace zdraví.  
• Budování znalostí a povědomí o tom, že vedle tradiční medicíny jsou i kulturní a kreativní aktivity schopné přispět k lepšímu duševnímu zdraví. K tomu patří i podpora dalších výzkumů, které by měly zahrnout také  širší výzkumná pole a mezinárodní výzkumy.  
• Školení a vzájemné učení především mezi studenty kulturních, sociálních a zdravotních oborů, stejně jako těch, kteří už v těchto oborech pracují, a institucí, které je zřizují. Podporovat výcvik a vzdělávání v oblasti péče o duševní zdraví za pomoci kulturních a kreativních aktivit. 
• Vybudování infrastruktury, což zahrnuje především vytvoření center a platforem, které se kulturou a duševním zdravím budou zabývat jak na úrovni politické, tak praktické. Tato iniciativa by měla mít své zastoupení v již existujících strukturách zdravotnictví Evropské unie a později by mohlo vzniknout Centrum pro kulturu a zdraví (Centre for European Culture, Health and Well-being). Dále by měla podporovat vznik center v členských státech a regionech, jež by měla pomáhat vytvářet vlastní strategie pro konkrétní lokality či regiony. 

Konference a projekt The CultureForHealth (CFH) je součástí širšího zadání, které Evropská komise vyhlásila v roce 2020 a jehož cílem bylo řešit pilotní projekty a přípravu akčních kroků v oblasti vzdělávání, mládeže, sportu a kultury (EU Preparatory Action: Bottom-Up Policy Development for Culture & Well-being in the EU). Záměrem bylo usnadnit sdílení znalostí, zkušeností a úspěšných projektů v rámci Evropské unie, které souvisí s rolí kultury a duševního zdraví, zmapovat nejrelevantnější postupy, provést kontrolní terénní výzkumy a připravit konkrétní politická doporučení. Na organizaci konference se podílela nizozemská organizace zabývající se podporou čtení Iedereen Leest a Muzeum Dr. Guislaina, kde se celá akce odehrávala. Toto muzeum sídlí v nejstarší psychiatrické léčebně v Belgii a klade si za cíl odbourat mnoho předsudků, jež v naší společnosti stále převládají v reflexi toho, co je „duševní nemoc“ a co je tzv. „normální“.

Celý článek: zde

Zdroj: kreativnicesko.cz