Aktuality

Vladimír Šlapeta, syn slavného meziválečného architekta Lubomíra Šlapety, vystudoval původně tentýž obor, ale již během studia směřoval spíše k historii architektury. V rozhovoru prozrazuje, jak se ze studenta architektury stal historik architektury se zaměřením na moderní architekturu. V roce 1973 nastoupil jako vedoucí oddělení architektury do Národního technického muzea v Praze, na jehož archiv vzpomíná jako na nesmírně cenný:

„V tom archivu jsou úplné poklady! Kotěra, Gočár a mnozí jiní. Fondy jsem se snažil rozšiřovat dál. Přinesl jsem tam pozůstalosti několika dalších českých architektů, například Ladislava Žáka, Kamila Roškota a zčásti i Jaroslava Josefa Polívky. Když jsem se snažil o akvizici archivu Karla Kotase, v rodině už bohužel nic nebylo. Pro archiv se mi ale podařilo zajistit taky Havlíčkovy věci – chodil jsem totiž do dámského klubu k jeho manželce Martě Jiráskové, která tvořila spolu s Hanou Wichterlovou a Mary Duras proslulou trojici slavných českých sochařek, žákyň Jana Štursy.“

V rámci zaměstnání v architektonickém archivu připravil Šlapeta řadu výstavních projektů zaměřených na československou meziválečnou modernu. O tom a mnohém dalším se dočtete v rozhovoru na stránkách Centra architektury a městského plánování.

Zdroj: praha.camp