Aktuality

Muzeum stojí na bývalém nádraží Józsefváros, z kterého byly vedeny transporty do nacistických vyhlazovacích táborů v okupovaném Polsku. Nicméně v kontextu vládnoucí politiky Viktora Orbána došlo ke sporu o výklad minulosti s reprezentacemi židovských komunit i mezinárodní odbornou veřejností – předně s památníkem Jad vašem v Jeruzalémě a Muzeem holokaustu ve Washingtonu. Důvodem má být právě politická rovina připomínání holocaustu v Maďarsku, v níž dochází k vytěsňování, ba zakrývání podílu maďarského obyvatelstva na holocaustu Židů za druhé světové války. Maďarsko v Evropě dlouhodobě patří k zemím s vysokou mírou antisemitismu, přičemž k relativizaci holocaustu mělo dojít již v jiném budapešťském památníku, v tzv. Domě teroru, kde je linie vyprávění koncipována na pojetí dějin Maďarska jako nevinné oběti dvou totalitních režimů. Právě na podobě vyprávění v Domě teroru se podílela také historička Marie Schmidtová, často zmiňovaná v kontextu Orbánovy politiky dějin, jež měla vést rovněž Dům osudů. Ten měl být tak koncipován v narativu společného soužití židovského a nežidovského obyvatelstva, což opět vyvolalo nevoli v řadách židovských organizací i mezinárodní odborné veřejnosti.

Spor o nové muzeum probíhá již několik let, a památník, který byl dostavěn již roku 2015 a stál miliony dolarů, tak zůstává bohužel prázdný – jako tiché svědectví soudobého politického boje o kontrolu paměti 20. století.

Zdroj: plus.rozhlas.cz, cnn.com