Aktuality

Německé historické muzeum (Deutsches Historisches Museum) v Berlíně na slavné třídě Unter den Linden patří mezi přední německá muzea a kulturní instituce. Ve srovnání s okolními muzei a galeriemi, které tvoří známý berlínský Ostrov muzeí (Museumsinsel), je ale poměrně mladou institucí. Muzeum vzniklo v 80. letech v Západním Berlíně z podnětu tehdejšího západoberlínského starosty a pozdějšího prezidenta Německé spolkové republiky Richarda von Weizsäckera. Po pádu berlínské zdi došlo v rámci smlouvy o znovusjednocení Německa ke sloučení budov a sbírek Muzea německé historie a Ústředního historického muzea Německé demokratické republiky, které byly následně převedeny právě pod Německé historické muzeum. Po znovusjednocení v roce 1990 se Německé historické muzeum stalo hlavním celoněmeckým historickým muzeem. Z původního sídla v Říšském sněmu v Berlíně muzeum přesídlilo do barokního paláce Zbrojnice (Zeughaus) na Unter den Linden, kde se nachází dodnes. Výstavní prostory pak v nultých letech 21. století prošly rozsáhlou rekonstrukcí pod vedením oceňovaného americko-čínského architekta Ieoh Ming Peie, který vytvořil také současný hlavní prostor pro výstavy a edukační programy, tzv. Pei-Bau. Sbírky Německého historického muzea dnes zahrnují více než jeden milion sbírkových předmětů, přičemž velká část exponátů je přístupná pro výzkum a všechny se zájmem pomocí on-line databáze.

V současné době vzniká nová stálá expozice, která si klade za cíl ukázat německou historii v jejím mezinárodním kontextu a chce zdůraznit nové akcenty, které mají překonat tradiční příběhovou linii předcházející expozice Německé dějiny od středověku po pád Zdi (Deutsche Geschichte vom Mittelalter bis zum Mauerfall). Budoucí expozice s názvem Roads not Taken. Jiné německé dějiny (Roads not Taken. Eine andere deutsche Geschichte) by měla být otevřena na konci tohoto roku. Muzeum nicméně stále nabízí rozmanitý výstavní program věnovaný různým formativním událostem, vývoji a lidem v německé historii a v evropském kontextu.

Od začátku roku muzeum zatím nabídlo dvě krátkodobé výstavy. V současnosti se jedná hlavně o výstavu, u které je třeba podotknout, že v kontextu Česka či jiných zemí středovýchodní Evropy by byla považována za přinejmenším provokativní. Výstava Karel Marx a kapitalismus (Karl Marx und der Kapitalismus) představuje jednoho z nejvlivnějších moderních filozofů a ekonomů, jenž jako málokterý ovlivnil podobu hlavně 20. století. Vedle klasických komentovaných prohlídek a prohlídek Multaka (v arabštině či perštině v rámci inkluzivního projektu zaměřeného na kulturní porozumění) muzeum má i program pro rodiny s dětmi s názvem Karel, kapitál a tučňáci (Karl, Kapital und die Pinguine). Prohlídka nabízí dětem dialogickou procházku, vyplněnou praktickými aktivitami. Život Karla Marxe a jeho dílo jsou prezentovány ve všech výstavních místnostech pomocí předmětů každodenní potřeby, scénářů, fotografií, dopisů a plakátů. Děti tak řeší např. otázky: Jak nové stroje změnily životy lidí? Pomocí originálu vycpaného Marxova tučňáka v části „Příroda a ekologie“, kde je tematizováno Marxovo promýšlení problému vykořisťování přírody – jakou roli měli tučňáci v ekonomice? Co znamená kapitalismus? Proč se dnes stále mluví o Karlu Marxovi a jeho myšlenkách?

Zatímco česká muzea a výstavy se nezřídka stále potýkají s praktickou realizací principů bezbariérovosti, v případě německých výstav a expozic je tento aspekt brán většinou za samozřejmost – stejně jako např. popisky u exponátů. Také výstava o Karlu Marxovi nabízí možnost zabývat se dílem a vlivem Karla Marxe hned v několika smyslových rovinách, stejně jako dynamickou proměnou kapitalismu a kontroverzí 19. století. Na osmi interaktivních a vícesmyslových stanicích integrovaných do výstavy lze exponáty a témata prozkoumávat hmatem, sluchem i zrakem. Repliky předmětů z té doby a několik praktických stanic usnadňují pochopení ústředních ekonomických a filozofických konceptů – a to včetně např. Marxova pohledu na odcizení, produkci nadhodnoty nebo konkurenci a potřebu růstu v kapitalismu. Výstava bude k vidění až do 21. srpna.

Muzeum také nedávno představilo hru k již skončené krátkodobé výstavě Lipsko 89 (Leipzig ’89 – Revolution reloaded). Ta interpretuje klíčovou událost října 1989, kdy v Lipsku došlo k masivním protestům proti komunistickému režimu Německé demokratické republiky. Výstava zároveň tematizovala událost perspektivou dějiny jako otevřeného procesu, berouc tak v úvahu alternativní možnosti vývoje, který nakonec přispěl k pádu komunistické diktatury ve Východním Německu. K tomu připravená interaktivní hra je stále k dispozici v angličtině a němčině.  

Na závěr lze zmínit, že už teď v dubnu se lze těšit na další krátkodobé výstavy, tentokráte zaměřené na dvě přední osobnosti německé historie. První bude otevřena 8. dubna s názvem Richard Wagner a německý cit (Richard Wagner und das deutsche Gefühl) a na konci dubna pak bude představen projekt Herlinda Koelbla mapující dvacetiletou politickou kariéru Angely Merkelové.

Hra Leipzig ’89: leipzig89.dhm.de

Stránky muzea: dhm.de

Zdroj: dhm.de

Fotografie: © Deutsches Historisches Museum