Úvodní stránka / Aktuality / Marketing / 2 nové české zápisy v registru Paměti světa UNESCO
2 nové české zápisy v registru Paměti světa UNESCO
Česká republika do prestižního seznamu zapsala dvě nové položky: Situační plány židovského osídlení v habsburské monarchii a Sbírku kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka.

Program UNESCO Paměť světa vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva. Ustavil Mezinárodní registr Paměť světa pro dokumentární dědictví s celosvětovým významem, ve kterém má nyní Česká republika zapsaných celkem dvanáct položek.
Hlavním koordinátorem procesu zápisu Situačních plánů židovského osídlení byl Národní archiv. Tyto translokační plány mapují dobové židovské osídlení zejména v okolí tehdejších církevních křesťanských budov. Shromažďování plánů v nejvýznamnějších zemích habsburské monarchie začalo za vlády císaře Karla VI. a dále se rozvíjelo prostřednictvím činnosti obcí. Plány jsou unikátní, protože poskytují rozsáhlé zobrazení měst v nejbohatší části říše, což z nich činí velmi vyhledávaný zdroj pro badatele. Sbírka je jedinečným zdrojem pro dějiny kartografie, architektury, urbanismu, umění, historické a sociální geografie, etnografie a hospodářských dějin, přičemž dokumentuje národní a náboženskou politiku. Nabízí reprezentativní přehled o kartografické produkci 18. století.
Druhým úspěšným zápisem byla Sbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka, jejímž hlavním předkladatelem byla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Nominovaná sbírka představuje historické, geografické a etnografické rukopisné mapy, dále tištěné mapy s ručně psanými poznámkami, kolorováním a korekturami. Jsou zde také originály map a mapovacích pomůcek Pavla Josefa Šafaříka, průkopníka slavistiky, filologie a etnografie. Význam těchto dokumentů spočíval v tehdejším mimořádném přínosu k emancipaci všech slovanských národů Evropy 19. století. I dnes jsou stále důležité pro historické a politologické interpretace tohoto mocného sociálního, politického, kulturního a vědeckého hnutí, jehož dopad stále rezonuje v 21. století. Šafaříkovy národopisné tematické mapy byly inovativní ve svém zpracování, kdy využívaly historicko-geografickou metodu tvorby map ve spolupráci s širokou sítí odborníků.
V prestižním světovém registru „Paměť světa“ jsou zapsány za Českou republiku následující sbírky dokumentů:
- Sbírka středověkých rukopisů české reformace (Národní knihovna ČR, 2007)
- Sbírka ruských, ukrajinských a běloruských periodik z let 1918-1945 (Národní knihovna ČR, 2007)
- Sbírka Barokních univerzitních tezí (Národní knihovna ČR, 2011)
- Sbírka českých a slovenských samizdatových periodik z let 1948 až 1989 (Knihovna Libri prohibiti, 2013)
- česko-francouzská nominace Světelné pantomimy Emila Reynauda (Národní technické muzeum, 2015)
- česko-maltská nominace G. F. Camociových map velkého obléhání Malty z roku 1565 (Mapová sbírka Přírodovědecké fakulty UK, 2017)
- Archiv Leoše Janáčka (Moravské zemské muzeum, 2017)
- Kynžvartská daguerrotypie (NPÚ, dlouhodobě zapůjčena Národnímu technickému muzeu, 2017)
- Archiv Antonína Dvořáka (Národní muzeum ČR, 2023)
- Mollova mapová sbírka (Moravská zemská knihovna, 2023)
- Sbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka (Přírodovědecká fakulta UK, 2025)
- Situační plány měst a obcí židovského osídlení v Habsburské monarchii (Národní archiv, 2025)
Zdroj: mkcr.cz