Úvodní stránka / Aktuality / Ermitáž se kvůli válce na Ukrajině ocitla v mezinárodní izolaci
Publikováno: 12. 4. 2022
Ermitáž se kvůli válce na Ukrajině ocitla v mezinárodní izolaci
Nejvýznamnější ruské muzeum čelí mezinárodní kritice za to, že jeho vedení dosud neodsoudilo útok na Ukrajinu. V rámci unijních sankcí uvalených na Rusko má Finsko v úschově ruské zápůjčky z italských a japonských muzeí. Ředitel petrohradské Ermitáže je dlouholetý přítel Vladimíra Putina.
Slavná petrohradská Ermitáž, jejíž základy položila carevna Kateřina II., se kvůli ruské invazi na Ukrajinu ocitla v izolaci. Styky s ní přerušila jak její vlastní amsterdamská pobočka, financovaná ze soukromých zdrojů, tak italská a anglická nadace, jejichž cílem bylo shánět v zahraničí finance na provoz petrohradské centrály. Navíc se přestal scházet mezinárodní poradní sbor Ermitáže, založený roku 1994 a fungující do vypuknutí války na Ukrajině. Kulturní styky s Ermitáží dosud udržují mimo evropský kontinent například izraelská pobočka nebo čínský partner, mediální společnost Red 19 TV Limited.
V čele Ermitáže stojí arabista Michail Piotrovskij od roku 1990, kdy na postu vystřídal svého otce, jenž zde působil od 60. let 20. století. Piotrovskij se netají sympatiemi a přátelstvím k ruskému prezidentu Putinovi, s nímž se znají již přes 30 let. V roce 2014 podepsal dopis kulturních osobností schvalující ruskou anexi ukrajinského Krymu a vloni dokonce vedl petrohradskou kandidátku Putinovy strany Jednotné Rusko. Ruský vpád na Ukrajinu Piotrovskij dosud neodsoudil, ve svém vyjádření, dostupném na stránkách nadace Ermitáže, vyjadřuje názor, že se „svět zbláznil a nikdy nebude stejný,“ jeho cílem ale je „budování kulturních mostů mezi národy, jež je v těchto časech důležitější než kdy dřív“.
V době vypuknutí války na Ukrajině se řada uměleckých děl z ruských muzeí včetně Ermitáže, nacházela jako zápůjčky v Římě a Miláně. Podle vyjádření finských úřadů bylo zabaveno umění v hodnotě zhruba jedné miliardy korun, které se vracelo do Ruska z Itálie a Japonska. Helsinky k tomuto kroku přistoupily s ohledem na sankce, které vůči Kremlu uvalila Evropská unie. Celní správa umělecké předměty označila za luxusní zboží, na něž se vztahují unijní sankce. Zabavené exponáty však zůstávají ruským majetkem, budou pouze uschovány finským úřadem památkové péče.
Zdroj: theartnewspaper.com; hermitagemuseumfoundation.org
