Digitální technologie

Britské Natural History Museum zveřejnilo online více než pět milionů sbírkových předmětů, které od zahájení projektu v roce 2014 prošly procesem digitalizace. Toto číslo představuje přibližně 6 % ze všech předmětů ve sbírkách muzea. Kromě umožnění přístupu ke svým sbírkám pro širokou veřejnost mají digitalizační aktivity muzea i další pozitivní dopady. Data o jednotlivých exponátech (kromě vizuální podoby sbírkových předmětů muzeum uvádí i výsledky chemické nebo genomové analýzy) pocházejících ze živočišné nebo rostlinné říše pomáhají například jejich přesnému rozlišování ve volné přírodě, výzkumu pro medicínské účely (včetně výzkumu viru COVID 19), boji s invazivními druhy nebo ochraně biodiverzity. Od svého spuštění byl muzejní Data Portal, který tyto informace přehledně zpřístupňuje, citován ve více než 1500 odborných studiích a předpokládá se, že digitalizace sbírek muzea přinesla světové ekonomice přibližně 2 miliardy britských liber. Jubilejním pětimiliontým digitalizovaným exponátem je moucha Stenoperla prasine, její online data pomohou odborníkům v mapování jejího výskytu a potenciálního nebezpečí vyhynutí v blízkosti sladkovodních toků.

Muzeum využívá k digitalizaci nejnovější technologie. Speciálně pro potřeby entomologické sbírky muzea byla vyvinuta technologie ALICE (Angled Label Image Capture and Extraction). Ta využívá umělé inteligence k zachycení detailů drobných, v řadě případů několik desetiletí starých exemplářů včetně původních popisků, připevněných na tom samém špendlíku, čímž došlo k enormnímu zrychlení celého digitalizačního procesu. 

Více o technikách digitalizace v Natural History museum zde.

Sbírky si můžete projít zde.

Zdroj: nhm.ac.uk