Výstavnictví/architektura

Přednáškový cyklus je pořádán ve spolupráci s Ústavem památkové péče, Ústavem teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT a Českým národním komitétem ICOMOS.

Setkání se budou konat v budově Fakulty architektury ČVUT vždy v úterý od 18 hodin v posluchárně č. 107 Janák v Praze-Dejvicích.

Program:

• 1. března | Katedrála sv. Víta na Pražském hradě. Jak se stavěla a jak se restauruje | Petr Chotěbor

Památkář a kastelolog Petr Chotěbor připomene ve zkratce budování katedrály ve středověku, s důrazem na stavební etapy Matyáše z Arrasu, Petra Parléře a jeho pokračovatelů. Některé poznatky o praxi stavební huti lze číst i po staletích ze stavby. I k tomu může posloužit lešení, které se každoročně objeví na některé části architektury. V přednášce budou představeny vybrané ukázky restaurátorských zásahů.

• 18. března | Klasická řádová architektura v italském a českém provedení | Jiří Tourek

Přednáška představí, jak Brunelleschi, Alberti a Bramante znovu ustavili řádovou architekturu, a též, jak se to projevilo v českém prostředí: na příkladech raných realizací sloupových řádů v areálu Pražského hradu a pěti příkladech děl z pozdější doby. Nebude se zabývat přímo samotnými sloupy, jejich podobou či významem, nýbrž tím, jak se užívaly na různých budovách.

• 25. března | Architektky ve stínu: Ženy v české architektuře 20. století | Klára Brůhová

Přednáška se bude zabývat tématem žen v české architektuře 20. století. Představí profesní trajektorii a díla Milady Petříkové-Pavlíkové – první promované architektky, která opustila brány pražského ČVUT. Bude se věnovat také dalším generacím architektek, jejich profesnímu uplatnění na tuzemské architektonické scéně a recepci jejich tvorby.

• 1. dubna | Zvířetice známé i neznámé | Martin Šanda, Michael Rykl

Už téměř desetiletí po etapách probíhající stavebněhistorický průzkum rozsáhlé zříceniny hradu a zámku Zvířetice na Mladoboleslavsku postupně vydává své plody a začíná skládat komplexnější obraz vývoje památky. V mnohém nejen odlišný od starších interpretací, ale také daleko složitější. Co všechno tedy o této známé stavbě dnes víme, a co naopak nikoliv? A co můžeme říci o její aktuálně nejprozkoumanější části, jíž je její západní křídlo?

• 8. dubna | Cisterciácká klášterní krajina na Plasku | Pavel Beneš

Přednáška se zaměří na kulturní krajinu utvářenou plaským klášterem s mozaikou jedinečných sakrálních staveb, drobných památek, hospodářských dvorů a rybníků. Hovořit se bude o poutním kostelu Zvěstování Panně Marii s někdejším proboštstvím v Mariánské Týnici a také o Staré plaské cestě, v baroku doplněné sochami. Plaská krajina je od roku 2024 nositelem označení Evropské dědictví spolu s dalšími cisterciáckými krajinami v Evropě.

• 15. dubna | Laboratoř obnovy měst | Milena Hauserová

Krátké období mezi oběma světovými válkami bylo prostorem, v němž krystalizovaly představy o ideálních způsobech, jak naložit se strukturou historických měst. Většina nových idejí však ztroskotávala na realitě vlastnických poměrů, které petrifikovaly existující stav a jen výjimečně skýtaly prostor rozsáhlejším koncepčním řešením. Zničení mnoha evropských měst za druhé světové války nebo jejich vylidnění daly vzniknout zcela unikátní situaci. Obnova se stala laboratoří otevřenou k experimentu.

• 22. dubna | Kladrubský klášter. O jedné fasádě? | Michal Profant

Stavební historik Michal Profant se zaměří na výpověď fasády jižní boční lodi konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie v kontextu starších i aktuálních stavebněhistorických a archeologických zjištění. Vrstevnatá a v rámci areálu unikátně dochovaná fasáda v sobě zrcadlí několik staletí proměn kláštera a umožňuje poznání historicky jinak téměř zcela zaniklých středověkých a raně novověkých fází konventních budov.

• 29. dubna | Naši lidé na Nilu František Schmoranz a Max Herz Paša | Pavel Kalina

Tématem setkání budou počátky a současnost památkové péče v Egyptě. Ve druhé polovině 19. století se rozvíjel zájem nejen o egyptskou kulturu doby faraonů, ale stále více také zájem o mladší památky z křesťanské a islámské éry. Významně k tomu přispěli architekti ze střední Evropy. Jejich odkaz je živý i v současnosti, kdy nároky moderní společnosti vystavují historickou architekturu stále většímu tlaku.

Zdroj: propamatky.info