Aktuality

Vorařství se dostalo do UNESCO na základě nadnárodní nominace. Pod názvem „Timber rafting“ ji společně připravilo šest evropských států: Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko, Španělsko, zpracování koordinovala polská strana. V České republice se na přípravě nominace podílel Vltavan Čechy – svaz vltavanských spolků, který sdružuje vorařské spolky na řece Vltavě, Národní ústav lidové kultury, Ministerstvo kultury a další.

I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím. Jde nejenom o řemeslné postupy při stavbě voru, ale i o znalosti spojené s jeho navigací po řece, a v neposlední řadě i o specifickou kulturu s touto tradicí spojenou, osobité zvyky a vorařskou slovesnost otisknutou do plaveckých písní a plaveckého slangu. 

Česká republika má v současnosti na seznamu nehmotného kulturního dědictví už osm položek – kromě vorařství je v UNESCO také ruční výroba perličkových vánočních ozdob zapsaná v roce 2020, dále výroba modrotisku, loutkářství, sokolnictví, jízdy králů na Slovácku, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a slovácký verbuňk.

Muzea spojená s vorařstvím:

• Podskalská celnice na Výtoni
• Vorařské muzeum v Purkarci
• Muzeum voroplavby v Českém Krumlově

Zdroj: czechtourism.cz