Aktuality

Drážďanské muzeum hygieny bylo původně soukromým projektem Karla Augusta Lingnera (1861-1916), zakladatele firmy vyrábějící produkty osobní hygieny Odol, a to v návaznosti na Mezinárodní výstavu hygieny (1911) a samozřejmě také za účelem propagace vlastních výrobků. Muzeum se stalo příkladem modernizace a proměn technik péče o vlastní tělo i tělo národa (tzv. biopolitika). Právě proto si také instituce prošla ve 20. století sérií dynamických proměn. Ve 30. letech získalo muzeum svou stálou budovu, avšak s nástupem nacistické diktatury se rychle dostalo do vleku ideologie nacistické rasové hygieny. Během komunistické diktatury se muzeum stalo centrem zdravovědy, přičemž po znovusjednocení Německa tvoří hlavní koncepci idea „muzea lidí“.

Nová ředitelka Iris Edenheiserová je vystudovaná kulturní antropoložka, hispanistka a religionistka a má vizi budovat toto muzeum jako „místo utváření společenského diskursu“ a „místo setkávání“ s důrazem na udržitelný rozvoj a kulturní dialog. Důležitým bodem je také zajištění financování z německého spolkového fondu, neboť muzeum dosud žilo zejména ze zemských a městských financí. Pro rok 2022 má v plánu společně se švýcarským Stapferhausem v Lenzburgu uskutečnit výstavu na téma falešných zpráv a fám s názvem „Fake. Die ganze Wahrheit“. Dokončena má být také výstava „Umělá inteligence“, která byla předčasně ukončena z důvodu pandemie, a stejně tak by měl být dokončen pětiletý projekt výzkumu skleněných figur, které se ve 20. století staly specifickým fenoménem vystavování lidského i zvířecího těla. Na rok 2023 je pak plánována výstava na téma genetiky, jež by měla vyvolat diskusi o úskalích genetického inženýrství. Stranou pak nezůstanou ani edukační programy a dílny (např. plánovaná série o sdílení zkušeností s jinými lidmi „Erzählsalons“), které by měly upevňovat spolupráci muzea s dalšími spolky a organizacemi v regionu.    

Muzeum má své internetové stránky také v češtině: DHMD.

Zdroj: zeit.de

Foto: © Raimond Spekking / CC BY-SA 4.0 (via Wikimedia Commons)