Muzea a životní prostředí

První oslavy Dne Země se konaly ve Spojených státech na dvou tisících univerzit, zhruba v deseti tisících základních a středních škol a ve stovkách komunit po celých Spojených státech. Na dvacet milionů Američanů demonstrovalo za zdravější životní prostředí. Kampaň, která měla za cíl prosazovat přijetí nových zákonů o ochraně životního prostředí, vzbudila nebývalý ohlas. 

V Československu proběhly první oslavy Dne Země 22. dubna 1990, do kterého se zapojily regiony po celé zemi. Akci aktivně podpořil i prezident Václav Havel, který v Lánech zasadil kaštan. V průběhu dne docházelo k průvodům, přednáškám i „zeleným štafetám“. Spontánní iniciativa tehdejší ministerstvo životního prostředí překvapila, ačkoli i ono se na akci podílelo. Vyjádření ministra Bedřicha Moldana si lze poslechnout na Českém rozhlasu. 

V roce 1990 i v pozdějších letech se v rámci Dne Země upozorňovalo na důležitá témata spojená s životním prostředím, udržitelností a ekologií – těm komunistický režim nevěnoval větší pozornost. Už v roce 1994 proběhla v Praze manifestační jízda cyklistů, kteří kritizovali nadužívání automobilové dopravy a žádali stejná práva v silničním provozu jako mají řidiči aut. Sdružení přátel lesa uspořádalo smuteční pochod s uschlými vánočními stromky na protest proti ničení a rozkrádání státních lesů. Ve druhé polovině devadesátých let se jedním ze symbolů oslav stala obří zeměkoule, kterou po pražských ulicích kutálely děti, sezvané Sdružením pro ekologickou výchovu Tereza. Na konci 90. let ve veřejnosti rezonovalo téma dostavby jaderné elektrárny Temelín; toho roku se v tomto duchu nesla i jedna z akcí pořádaných na Den Země.

Minulý rok se kvůli koronavirové pandemii žádné oslavy konat nemohly. Letos se však chystá po celé České republice bohatý tematický program, otevřena bude při této příležitosti i ekologicky zaměřená výstava Národního muzea nazvaná ZeMě.