Aktuality

V posledních letech se nejen v souvislosti s pandemií dostává do popředí vliv muzejních institucí na duševní zdraví a wellbeing návštěvníků a širší veřejnosti. Dokonce i v diskusích o nové definici muzea se zvažovalo zařazení pojmu wellbeing jako jedné z funkcí muzea. Portál Blooloop přináší přehled nejzajímavějších projektů světových muzeí, které dávají do popředí duševní zdraví s cílem oslovit nejen návštěvníky, ale třeba i své zaměstnance. Tyto projekty byly představeny na konferenci MuseumNext : Museums, Health & Wellbeing Summit v únoru 2022.

Nizozemské Groninger Museum spolupracuje s místní lékařskou fakultou na programu určeného pro studenty medicíny, kterého cílem je prostřednictvím pozorování a zkoumání vystavených uměleckých díl a poslechu doprovodných komentářů snížit stresovou zátěž, které jsou medici vystavení, a současně cvičit dovednosti, které jsou pro zaměstnání ve zdravotnictví nezbytné.  Technikou vcítění se do postav na obrazech, která je v galerijní pedagogice známá a využívána i u nás, se například trénují v empatii a porozumění pocitů svých pacientů.

Ačkoliv pojem wellbeing zdánlivě nese pouze pozitivní konotace, tyto přístupy se mohou využívat u sbírek souvisejících s tragickými nebo náročně uchopitelnými událostmi. Židovské muzeum v Londýně využívá záznamů vzpomínek přeživších holokaustu během lektorovaných programů pro děti s cílem naučit je vypořádat se se ztrátou blízkého člověka a pocity žalu a smutku. Impulzem pro vznik programu byla pandemie koronaviru, součástí jsou i pracovní listy a metodické materiály online, které si děti mohou před nebo po návštěvě projít s rodinou nebo školní třídou. Součástí programu byla i evaluace od účastníků, ze které vyplynulo, že i přes nelehké téma děti odcházely spokojené a inspirované.

Muzeum Vincenta van Gogha své aktivity zaměřilo na interpretaci pohnutého životního příběhu umělce, který trpěl duševní poruchou. Ve spolupráci s místní komunitou muzeum nyní nabízí program zaměřen na duševní zdraví, otevřenou diskuzi a kreativní sebevyjádření. Podobný program připravil i britský Kew Palace ve své expozici věnované králi Jiřímu III., který v pozdějších letech života také trpěl psychickou nemocí, která mu znemožňovala plnit své panovnické povinnosti.

Neméně důležitou roli v provozu muzea by měla hrát i duševní pohoda zaměstnanců. Muzeum dějin Severní Karolíny má ve svých sbírkách i mezi novými akvizicemi řadu předmětů s tragickou historií (muzeum vlastní například rozsáhlou sbírku předmětů pocházejících z organizace Ku-Klux-Klan) a v posledních letech pracuje se svými zaměstnanci (zejména kurátory a restaurátory těchto sbírek) na jejich psychickém zdraví a vhodných způsobech zpracování zátěžových situací a pocitů.

Celý článek zde.

Zdroj: blooloop.com