Publikováno: 19. 5. 2023

Archiv A. Dvořáka a Mollova mapová sbírka v programu UNESCO Paměť světa

Do Mezinárodního registru Paměť světa byl zapsán Archiv Antonína Dvořáka a Mollova mapová sbírka.

Archiv A. Dvořáka a Mollova mapová sbírka v programu UNESCO Paměť světa

Výkonná rada UNESCO schválila na svém 216. zasedání dne 18. 5. 2023 zápis celkem 64 nominací dokumentárního dědictví do Mezinárodního registru Paměť světa. Česká republika do prestižního seznamu zapsala Archiv Antonína Dvořáka a Mollovu mapovou sbírku.

Program UNESCO Paměť světa vznikl v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví jako důležité součásti kulturního dědictví lidstva. 

  • Archiv Antonína Dvořáka zahrnuje dokumentární dědictví po jednom z nejvýznamnějších světově proslulých skladatelů 19. století – Antonínu Dvořákovi (1841–1904), jehož dílo náleží k vrcholům světové hudby tohoto období. Obsahuje většinu Dvořákových notových rukopisů, důležité jím autorizované opisy jeho skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování, aj. Jedná se o svědectví o díle osobnosti, která přinesla jedinečné a inovativní postupy v hudební kompozici. Archiv je zároveň mimořádným svědectvím o hudební kultuře a postavení umělce ve 2. pol. 19 stol., která byla klíčovou etapou pro vývoj moderního světa. Archiv je považován za součást kulturního dědictví České republiky, protože je svědectvím o Antonínu Dvořákovi jako jednom ze zakladatelů české hudební kultury a o jeho díle, které je reflektováno veřejností jako příspěvek českých zemí do světového kulturního pokladu. Sbírku je možné si prohlédnout v Českém muzeu hudby – Národním muzeu v Praze.
  • Mollova mapová sbírka představuje ojedinělý a výjimečně rozsáhlý doklad sběratelství map z doby raného osvícenství. Zahrnuje mapy a veduty od konce 16. století do 60. let 18. století, geograficky pokrývá rozsáhlé území zhruba v hranicích následujících dnešních států: Rakouska, České republiky, Slovinska, Německa, Švýcarska, Nizozemí, Lucemburska, Belgie, Itálie, Vatikánu, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, okrajově také Moldávie, Bulharska, Ukrajiny a Francie. Řada plánů z oblasti České republiky, Rakouska, Maďarska, Slovenska, Rumunska, Slovinska, Chorvatska, Itálie a Bosny je rukopisných, jedná se tedy o unikátní vyobrazení daných území.Jedinečnost sbírky spočívá také v zachované původní promyšlené struktuře vytvořené v polovině 18. století a doložené i původními rukopisnými katalogy. V případě některých oblastí (zejména Uher) představují časově první soupisy kartografických zpracování daných území. Správcem sbírky je Moravská zemská knihovna v Brně. 

Převzato z: mkcr.cz