Domácí konference a semináře

Datum konání: 5. 11. 2026 – 7. 11. 2026
Místo konání: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Betlémské náměstí 1, Praha 1

Při slavnostním otevření Humboldtova fóra v roce 2021 položila nigerijská spisovatelka Chimamanda Ngozi Adichie následující otázku: „Kdo rozhodl o tom, že by africké umění mělo být označováno jako etnologické, a proč se termín ‚etnologické' používá pro umění z určitých částí světa a pro jiné ne?“ Její otázka vybídla k hlubšímu prozkoumání historického kontextu, v němž vznikala etnografická muzea a muzea světového umění. To zahrnovalo zkoumání kritérií používaných k určení základní institucionální logiky a estetických hierarchií, jakož i původu předmětů v těchto muzeích. Dědictví kolonialismu bylo pro takové otázky klíčové.

Takové debaty se v západní Evropě a Severní Americe objevují již mnoho let, ve střední a východní Evropě se ale začaly vyskytovat teprve nedávno. Není navíc žádným tajemstvím, že i tato část Evropy (a jejích obyvatel nevyjímaje) byla součástí koloniálního systému. Nejednoznačnost její pozice – neexistující české/československé, polské nebo maďarské kolonie v zámoří – nicméně často způsobuje, že cestovatelé, sběratelé a zakladatelé muzejních sbírek jsou obvykle těmi, kdo těží z oslavného diskurzu. Veřejnost ve střední a východní Evropě obvykle nepovažuje sbírky umění z mimoevropských zemí za dědictví kolonialismu, ani se nedomnívá, že způsob, jakým jsou tyto sbírky vystavovány, může být potenciálně problematický. Naproti tomu by však bylo zjednodušující považovat sběratele a sbírky světového umění ve střední a východní Evropě výhradně za aktéry nebo produkty kolonialismu. I přestože přijali mnoho rasově podmíněných koloniálních tropů, jejich motivace a praktiky se lišily. Jak tvrdí Olúfẹ́mi Táíwò, spoléhání se na kolonialismus jako na všeobjímající vysvětlující model může vést k nesprávné identifikaci historických příčin.

Seminář dějin umění Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur v Praze vyzývá k zasílání příspěvků, které se zabývají institucionálními a politickými rámci, v nichž bylo globální umění sbíráno a vystavováno ve střední a východní Evropě. Předmětem zájmu jsou sbírky globálního umění a osoby, které za nimi stojí – sběratelé, kurátoři a zakladatelé –, jakož i o jejich role při formování veřejného vnímání, populární kultury a muzejního dědictví. Hledáme také příspěvky týkající se procesů akvizice, jejich dopadu na zdrojové komunity a prostředí, kurátorských a výstavních strategií, zapojení návštěvníků a vyvíjející se politiky reprezentace. Uvítáme také návrhy, které se zabývají historickými tématy i současnými otázkami.

Zvláštní zájem vzbuzují měnící se vnímání vztahu mezi evropským a světovým uměním a ideologické záměry, které za nimi stojí. Zajímá nás, jak muzea spolupracovala s umělci, sběrateli, odborníky a dalšími lidmi z území mimo Evropu. Jaký obraz se vynořuje z muzejní praxe ve střední a východní Evropě od 19. století?

Příspěvky by měly obsahovat abstrakt o délce 250 slov, váš stručný životopis a údaje o vaší institucionální příslušnosti.

Příspěvky prosím zasílejte na adresu: globalczechs@phil.muni.cz do 1. dubna 2026.

Konferenci pořádají Národní muzeum a Masarykova univerzita v rámci výzkumného projektu Češi a koloniální svět: Design a vizuální kultura od roku 1848.

Více informací zde.

Zdroj: nm.cz