Recenze

Výstava Věry Jičínské v královéhradecké galerii přibližuje významné aspekty tvorby neprávem opomíjené osobnosti českého moderního umění – Věry Jičínské. Na základě výběru obrazů, pastelů, kreseb, grafik, ale i málo známých fotografií, vykresluje vývoj autorčina díla v meziválečném období, kdy studovala, pracovala a vystavovala v Brně, Mnichově, Praze, Paříži, Bretani, Pětikostelí nebo Dobrušce. Připomíná rovněž její práci na poli užitého umění, jemuž se věnovala po druhé světové válce.

„Nejproblematičtějším aspektem výstavy je bezesporu Jičínské fascinace „exotikou“, která by si zasloužila hlouběji rozvést. Část, na kterou divák narazí hned v první místnosti, představuje četné portréty žen jiné než bílé barvy pleti v lidových oděvech a také žen z etnických menšin, zejména z romských komunit v okolí maďarského města Pécs a v Rusku. V doprovodném katalogu k výstavě Pachmanová zdůrazňuje, že Jičínská měla o Romech a neevropských kulturách silně romantizující představy, takže její zaujetí je třeba vnímat převážně na výtvarné rovině. To otevírá otázku, do jaké míry by mělo být dílo Jičínské a mnoha dalších středoevropských umělců a umělkyň zkoumáno kritičtěji: Reprodukovalo stereotypy, s nimiž se autoři setkávali v publikacích a během návštěv koloniálních velmocí.“

Proč nepátrat po „výjimečných“ umělkyních

Zdroj: artantiques.cz