Recenze

Výstava Moje tělo není ostrov Evy Koťátkové ve Veletržním paláci má podobu obrovského těla, částečně rybího, částečně lidského. Podle Johna Hilla instalace sice zůstává spíše v oblasti lidské než mezidruhové komunikace, daří se jí však úspěšně vytvářet prostor pro tolik potřebné sdílení a inkluzi.

Autor v recenzi navíc nahlíží na výstavu z pohledu dvou velmi rozdílných návštěv - jednou "je lednové úterní ráno a kromě dvou muzejních kustodů jsem v celém prostoru sám," kdy je pohyb ve výstavě řízen doprovodnou mapou a limitován pokyny nedotýkat se vybraných exponátů. Během druhé, sobotní návštěvy, jsou ve výstavě přítomni i performeři v kostýmech klecí. Autor recenze svůj dojem pak popisuje slovy: "Každá postava je pravidelně aktivována, aby mohl být vyprávěn její příběh. Výsledek je mnohem více znepokojivý, než jsem čekal. Fyzičnost klece je mnohem evidentnější, když se v ní krčí člověk. A také naléhavěji vyvstane otázka, čí jsou to vlastně příběhy."

Ryba vyvrhla své vnitřnosti (artalk.cz)