Publikováno: 5. 1. 2022

Památník Nano Nagleové byl oceněn Radou Evropy

V prosinci byla udělena prestižní Muzejní cena Rady Evropy centru Nano Nagle Place v irském Corku, který je věnován řeholnici Nano Nagleové (1718–1784), zakladatelce irské Kongregace sester obětování Panny Marie.

©https://www.nanonagleplacedesignshop.com/

Kulturní výbor Parlamentního shromáždění Rady Evropy uděluje muzejní ceny (Council of Europe Museum Prize) od roku 1977 na základě doporučení poroty EMYA, která jinak zodpovídá za udílení ceny Evropské muzeum roku. Jedná se o respektované ocenění pro muzejní instituce, které významně přispěly k prosazování lidských práv, demokracie, k lepšímu porozumění současným společenským problémům, budování mostů mezikulturního dialogu a překonávání sociálních a politických hranic. Celkově je cílem ceny poukázat na rozmanitost evropského kulturního dědictví a skloubení místních a evropských identit. V minulých letech obdrželo toto prestižní ocenění třeba gdaňské Evropské centrum Solidarity, sarajevské Muzeum válečného dětství nebo v loňském roce moskevské Historické muzeum gulagu.

Cenu za rok 2022 získal Památník Nano Nagleové, který odkazuje na obtížné počátky katolického vzdělávání v Irsku a připomíná činnost tzv. „irských sester“, resp. Kongregace sester obětování Panny Marie, a zejména pak její zakladatelky, učitelky a řeholnice Nano Nagleové. Památník dodnes stojí na místě, kde byla založena původní škola pro katolickou chudinu, přičemž nejstarší budovou je konvent voršilek z roku 1771. Místo není jenom muzeem a památníkem, ale představuje zároveň duchovní místo, komunitní a charitativní centrum.

Památník získal cenu z důvodu, že jednak připomíná vzdělávací a náboženskou práci Nano Nagleové v době, kdy katolické vzdělávání bylo ještě v Irsku pod anglickou nadvládou nelegální, jednak nadále pokračuje ve svém původním poslání poskytovat podporu a péči lidem v nouzi. Oceněno bylo rovněž propojení tohoto poslání se svébytnou náboženskou tradicí katolického řeholního řádu. V rámci památníku, který byl v současné podobě otevřen v prosinci roku 2017, tak místní sestry vedou např. i Migrantské centrum Corku, organizují dobrovolnickou činnost nebo skupiny pro vzdělávání či pomoc mužům. Vlastní muzeum nabízí stálou expozici s názvem Proměny zvyků: 250 let klášterního života, která mapuje aktivitu místního centra od časů Nano Nagleové do dnešních dní. Kromě toho je možné projít si zdejší klášterní zahradu, zachovalý hřbitov a historické budovy, které patří ke kulturnímu dědictví architektury Corku. Pakliže zrovna člověk neplánuje cestu do Irska, může navštívit alespoň virtuálně výstavu s názvem Malé životy: doma v Corku roku 1920, která umožňuje nahlédnout do života konventu i města v čase irské revoluce.

Výstava je k dispozici na stránce památníku: Small Lives: At Home in Cork in 1920.

Ocenění Památníku Nano Nagleové dobře ukazuje, že pro získání obdobných prestižních ocenění není podstatná monumentalita. Stále větší význam ve světovém muzejnictví má naopak komplexnost aktivit muzea, které se tak neomezuje jen na tradiční představu „strážce kulturního dědictví“. Ruku v ruce se současnými debatami na téma pojetí muzea v 21. století také v tomto případě jsou oceňovány zejména ty instituce, které vedle ochrany kulturního dědictví tvoří zároveň společensky angažovaná místa setkávání a vzdělávání, jež se aktivně zapojují do řešení společenských výzev a posilují vědomí obecné sounáležitosti a humanity. České muzejnictví se dlouhodobě drží spíše konzervativního pojetí muzeí jako výzkumných a sbírkotvorných institucí, přičemž zde stojí za to zmínit, že žádná česká ani slovenská instituce ještě v minulosti nezískala žádnou z muzejních cen EMYA a ani pro rok 2022 není žádná kvalifikovaná. Zůstává tedy otázkou, zda se některé z domácích institucí podaří v příštích letech tento stav změnit.   

Zdroj: europeanforum.museum, nanonagleplace.ie, pace.coe.int