Muzejní edukace

Zapojování dětí a rodin do rozhodovacích procesů muzeí je stále důležitější součástí inkluzivní a participativní muzeologie. Metodický článek britského portálu Kids in Museums, vytvořená ve spolupráci University of Leicester s popředními britskými muzei, nabízí praktické návody, jak vést konzultace s touto klíčovou návštěvnickou skupinou tak, aby byly skutečně smysluplné, přínosné a založené na partnerském přístupu.

Autoři rozlišují mezi konzultací (spolupráce a zpětná vazba pro plánování) a evaluací (měření dopadu a účinnosti aktivit). Konzultace by měla být aktivní, oboustranná a lidsky orientovaná, nikoli formální nebo symbolická. Inspirací je tzv. Hartův žebřík participace dětí, který zdůrazňuje různé úrovně zapojení do rozhodování – od symbolického zastoupení po skutečné sdílení moci a odpovědnosti.

K nejčastěji doporučovaným metodám patří jednorázové konzultační akce, například tematické workshopy nebo fokusní skupiny zaměřené na konkrétní projekt, ale také dlouhodobé rodinné a dětské panely, které umožňují budovat trvalé vztahy mezi muzeem a komunitou. Tyto formáty posilují důvěru, vytvářejí prostor pro dialog a umožňují návštěvníkům cítit se jako skuteční spolutvůrci muzejních aktivit.

Článek dále představuje širokou škálu participativních a hravých forem zapojení, které se osvědčily zejména u mladších dětí. Patří sem kreativní hlasování pomocí samolepek, kreslení, psaní zpráv na velké archy papíru, výroba vlaječek se zpětnou vazbou či tvorba příběhů pomocí speciálních kostek. Pro děti do pěti let jsou doporučeny multisenzorické a pohybové aktivity, které umožňují vyjádřit názor i těm nejmenším. Konzultace je možné vést i prostřednictvím pozorování přirozeného chování dětí v expozici nebo pomocí digitálních nástrojů, například audiozáznamů, krátkých videí či online diskusí.

Příklady z praxe ukazují, jak různorodé formy konzultace mohou ovlivnit muzejní činnost. Garden Museum v Londýně zapojilo děti do tvorby nové rodinné stezky a výběru muzejního maskota. Výsledný produkt měl mimořádný ohlas, protože byl doslova „vytvořen dětmi pro děti“. London Transport Museum (Londýnské muzeum dopravy) využilo online fokusní skupiny rodičů dětí se specifickými potřebami k úpravě programu pro ně určenému, což vedlo ke zlepšení orientace v prostoru i přístupnosti programu. Podobně The Postal Museum (Poštovní muzeum) spolupracovalo s rodinami s malými dětmi na přípravě nových programů. Prostřednictvím diskusí, pozorování a post-it lístků shromažďovalo podněty k uspořádání nové expozice a úpravy volnočasových aktivit. Některé rodiny se poté staly pravidelnými návštěvníky muzea, což potvrzuje dlouhodobý přínos tohoto přístupu. Zajímavý model přináší také Eureka! The National Children’s Museum (Národní dětské muzeum Eureka!), kde jsou děti vnímány jako „profesionální konzultanti“. Mají k dispozici jasná zadání, cíle a očekávání, což jim umožňuje chápat význam své účasti a zároveň posiluje jejich sebevědomí. National Civil War Centre (Národní centrum občanské války) založilo Rodinný panel, který dlouhodobě pomáhá vyvíjet nové programy a testovat aktivity. 

Celý článek zde.

Zdroj: kidsinmuseums.org.uk