V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), platného od 1. ledna 2014, byl přijat zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva . Tento zákon v Části třicáté třetí, v článku XXXVIII mění také zákon č. 2122/2000 Sb. Pro evidenci sbírkových předmětů jsou důležité následující změny:

1. v § 2 zákona č. 122/2000 Sb. se doplňuje věta „Má se za to, že sbírka je věcí hromadnou.“. V § 501 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se uvádí, že „soubor jednotlivých věcí náležejících téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, pokládá se za celek a tvoří hromadnou věc“.
2. v § 2 zákona č. 122/2000 Sb. se za odst. 1 vkládá odst. 2, který zní „Sbírka, jejímž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek, je veřejným statkem podle zvláštního právního předpisu.“ V ustanovení § 490 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se uvádí, že veřejným statkem je „věc určená k obecnému užívání“.

Ustanovení, že sbírka muzejní povahy je věcí hromadnou, je legislativním završením snahy vnímat sbírku muzejní povahy nikoliv jako soubor jednotlivostí, ale jako jednu nedělitelnou věc. Ta snaha vychází z muzeologických poznatků, že sbírka je tvořena na základě nějakého záměru tak, že jsou pro ni vybírány věci (sbírkové předměty), které „patří k sobě“, t.j. mají schopnost svou vypovídací schopnost o přírodě a společnosti doplňovat, a je tak vytvářena „nová kulturní hodnota“, která není prostým součtem kulturních hodnot jednotlivých předmětů, ale jde o hodnotu novou, zpravidla větší . I věci, samy o sobě takřka nevýznamné, mohou hodnotu sbírky zvyšovat a samy tak nabývají na významu. Proto zákon č. 122/2000 Sb. v ustanovení § 2 odst. 1 stanoví, že „sbírkou muzejní povahy je sbírka, která je ve své celistvosti významná pro prehistorii, historii…“ a v ustanovení § 9 odst. 1 písm. e) ukládá správcům sbírek povinnost „uchovávat sbírku v její celistvosti…“ . To se také promítlo do zákona o účetnictví – sbírky jsou vedeny v účetní evidenci (pokud není známá jejich nabývací cena) jako jedna věc. Tím se ještě více zvyšuje význam evidence sbírkových předmětů, protože ona „věc hromadná“ je vymezena souborem evidenčních záznamů ke sbírkovým předmětům, které tu kterou sbírku tvoří. Na významu nabývá také autentizace těchto evidenčních záznamů, bez níž nelze prokázat, do které sbírky je sbírkový předmět zařazen, jakého „celku“ je součástí. „Společným označením“ sbírky, ve smyslu ustanovení § 501 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je název sbírky, pod nímž je uvedena v CES a evidenční číslo sbírky, které ji při zápisu do CES bylo přiděleno.

Z ustanovení, že sbírka je veřejným statkem, pak plyne, že o sbírku je třeba se starat jako o majetek svěřený, který neslouží pouze svému vlastníkovi (státu, kraji, obci), ale je určen k „obecnému užívání“. To rovněž zvyšuje význam evidence sbírkových předmětů, z níž se správci sbírek nezodpovídají pouze tomu, kdo vlastnická práva ke sbírce vykonává, či ministerstvu, ale veřejnosti.

Zpracoval: RNDr. Jiří Žalman

Prameny:

• Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní hodnoty a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška Ministerstva kultury č. 275/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 122/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů
• Metodický pokyn Ministerstva kultury čj. 53/2001
• Žalman, J. a kolektiv: Příručka muzejníkova I, AMG, druhé upravené vydání, Praha 2010
• Úvod do muzejní praxe. Učební texty základního kurzu Školy muzejní propedeutiky AMG, Praha 2010
• Poznatky z kontrol dodržování zákona č. 122/2000 Sb., prováděných MK

Ke stažení: Metodický text EVIDENCE SBÍRKOVÝCH PŘEDMĚTŮ A NOVELA ZÁKONA Č. 122/2000 Sb. PLATNÁ OD 1. LEDNA 2014

Zdroj obrázku: http://ces.mkcr.cz/cz/sb.php?evc=ZMO/002-05-07/150002