Publikováno: 26. 1. 2022

Muzea pro neurodiverzní publikum

Snaha o bezbariérovost a větší otevřenost se netýká jen technických úprav muzejních prostorů s ohledem na lidi s fyzickým postižením. Jak by muzea a galerie měla zohlednit třeba tzv. neurodiverzitu?

©https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neurodiversity_Crowd_2.png

Výzva větší přístupnosti muzeí pro skupiny lidí se specifickými potřebami se vztahuje rovněž na větší otevřenost vůči osobám s neurodiverzním myšlením. Pojem neurodiverzita se začal poprvé objevovat koncem 90. letech a do vědeckého diskursu jej zavedla australská socioložka Judy Singerová. Pracuje s nenormativním předpokladem psychiky každého člověka a přirozeností vzájemné odlišnosti – a to nejen s ohledem na poruchu autistického spektra, ale třeba i na schizofrenii, depresi, dyslexii, ADHD či bipolární poruchu apod.

Muzea a galerie, jež dbají o inkluzivní přístup vůči různým skupinám z řad veřejnosti, by měla brát v potaz i tuto otázku. Navíc u lidí s neurodiverzitou je nezřídka typická vyšší míra kreativního myšlení, inovativnosti a celkové citlivosti k uměleckým směrům. Proto je o to více žádoucí pamatovat na potřeby právě těchto lidí.

Prostory muzea by se tedy neměly omezovat na rozlehlé otevřené plochy, ale měly by nabízet flexibilní prostředí, s klidovými zónami, kavárnami a dostatečným množstvím odpočinkových míst, které vždy zajistí možnost uniknout z hlučného a přeplněného prostoru. Pamatováno by mělo být rovněž na individuální smyslový zážitek, aby návštěvník či návštěvnice nebyli nuceni jen číst dlouhé texty a aby výstavu a celý prostor šlo vnímat i audiovizuálně – např. pomocí audio-průvodce či obrazovek v rámci výstavy. Podobně by neměl být vyvíjen na návštěvnice a návštěvníky časový tlak.

Některá britská muzea umožňují přijít ve zvláště vyhrazený čas, aby se šlo vyhnout příliš velkým davům lidí během standardní otevírací doby. Jiné zase nabízí chrániče sluchu a dbají na správnou ostrost osvětlení, případně další aspekty používané techniky a jiných audiovizuálních efektů, např. s ohledem na jejich hlučnost. Nedávno byly některé prvky respektující potřeby osob s neurodiverzním myšlením použity třeba při rekonstrukci historické budovy polského Národního muzea ve Varšavě. Jedná se hlavně o speciálně koncipované klidové místnosti (vizte Národní muzeum ve Varšavě bez bariér). Konečně ve Velké Británii pomáhá muzeím a kulturním institucím se zlepšením jejich přístupu k neurodiverznímu publiku projekt Neurodiverse Museum.

Těmto a dalším otázkám bude věnována konference on-line časopisu a inovační muzejní platformy MuseumNext, která bude probíhat od 31. ledna do 2. února, a to se zaměřením na fyzickou i duševní pohodu: Museums, Health & Wellbeing Summit.

Zdroj: museumnext.com